Vyprávějte mi pohádku. Nejlépe nějakou o mně

Nikdy jsem svým dětem nevymýšlel pohádky. Mrzí mě to. Když se narodily, tak jsem se na to těšil a dokonce plánoval, že si je budu zapisovat. Ale pak ty roky, kdy se pohádky vyprávějí, nějak strašně rychle utekly. A než jsem se vzpamatoval, bylo pozdě. Dnes už ony vyprávějí pohádky mně, například když se jich zeptám, co bylo ve škole.

Je to jedna z těch věcí, které člověk v životě promešká, ale už nemůže nijak dohonit. Vzpomněl jsem si na to nedávno, když jsem se dozvěděl o novém webovém projektu. Jmenuje se Story Something a nabízí liknavým rodičům právě pohádky.

Základní nápad je jednoduchý. Nemáte čas vymýšlet pro své děti příběhy, ve kterých ony samy bojují se zlými draky, objevují na vzdálených planetách ufony nebo řeší problémy v populárních čarodějnických školách? Nevadí, můžete si je objednat. Zadáte jen jméno dítěte, oblíbené prostředí ... a za pár minut vám pohádka přijde mailem. Nebo rovnou do mobilu. Zapnete ho, sednete k postýlce, pohlédnete do těch velkých dětských očí ... a začnete číst. Pohádka není dlouhá, vydrží tak na pět minut. A žádný strach, zítra dostanete další.

Web provozuje začínající firma se dvěma zaměstnanci a několika nasmlouvanými profesionálními autory. Ti připravili základní texty, ve kterých se pak automaticky vyměňují jména. Předpokládá se, že se databáze bude rychle rozšiřovat. Základní nabídka (tedy zaslání pohádky) je pro uživatele zdarma, za další služby se už bude platit. Chcete pohádku šitou doslova na míru? Pošlete dvacet dolarů! Ale na serveru si rodiče budou moci i vydělat. Ti kreativní totiž můžou pohádky naopak psát a posílat.

Možná je to budoucnost literatury. Ta budoucnost, ve které zájem bude už jen o knížky, ve kterých budou hlavními postavami jejich čtenáři. Například mým oblíbeným čtivem na dovolených jsou finanční thrillery. Proč by nemohl být takový, ve kterém odvážný a inteligentní investigativní novinář M.Č. rozkryje rozsáhlé spiknutí v newyorské investiční bance a zachrání světovou ekonomiku? Než se do toho někdo pustíte, ještě mi napište. Pošlu pár dalších pokynů. Byl bych rád, aby všechno sedělo.

Přece jen už nejsem žádné děcko.

(Notebook v Reflexu).