"Právě jsem se vrátil z Hradu," napsal Klement Gottwald na svém blogu

Šli jsme horským městečkem a hledali místo, kde se navečeříme. "Támhle je podnik, kde výborně vaří," ukázal náš průvodce. "A támhle vaří průměrně, ale zato mají bezdrátové připojení k Internetu." Z té první se ozýval běžný veselý hluk, v té druhé seděli hosté sklonění na chytrými telefony a notebooky. Ale nabité k prasknutí byly obě.

Je to dobrý test, jak moc si ceníme své virtuální existence. Netlačeni k rozhodnutí máme všichni sklon tvrdit, že vydržet hodinu-den-týden-měsíc (nehodící se škrtněte) bez internetového spojení není žádný problém. Ale když je na jedné misce vah šťavnatý stejk a na druhé padesát nepřečtených mailů (a k nim flaksa tuhého hovězího), je to najednou vážné dilema. A to ani nemluvě o osiřelém blogu a profilu na Facebooku.

Četl jsem, že když se uživatelé z celého světa nemohli před pár dny dostat několik hodin ke svým mailovým účtům na Gmailu a nefungovaly ani online googlovské aplikace, způsobilo to mnoha lidem vážné problémy. Myšleno zdravotní. Podle londýnských deníků byly v nemocnicích zaznamenány i případy nervového zhroucení.

Elektronický komfort nás činí zhýčkanými a zranitelnými. Americká média referovala minulý týden o studentských protestech na New York University. Rozzlobení studenti se zabarikádovali v jídelně a odmítali opustit budovu do splnění poždavaků. Ale jak napsal na webu magazín Columbia Journalism Review, protesty rychle ustaly poté, co univerzita studentům vypnula internetové připojení a elektřinu.

Škoda, že nebyl Internet vynalezen dřív. Velký Říjen, Vítězný Únor a další historické nepříjemnosti mohly být veřešeny rychle a bezproblémově ... odstřihnutím od sítě. Všechny příští revoluce se už bez blogů neobejdou.

(Sloupek pro slovenský deník Sme).