Jak jsem se nechal oblbnout reklamu. A jsem rád
O téhle věci jsem se dozvěděl právě z Lidových novin a ještě týž den jsem si lístek z mobilu sám koupil. Dosvědčit to může asi deset cestujících tramvaje číslo 9, kteří mě pobaveně pozorovali, jak po nástupu na Andělu s obtížemi udržuji rovnováhu na tramvajové plošině a ťukám do monbilu číslo z titulní strany zmíněn=ho deníku. (Až poté, co se mi to podařilo a posadil jsem se, abych si přečetl zbytek článku, jsem se dozvěděl, že čistě technicky jedu načerno, protože aby jízdenka v mobilu byla platná, musí "dorazit" ještě před nástupem do tramvaje).
Zdeněk Fekar míní, že zavedení esemeskových lístků není ani revoluční (ve Vídni prý funguje už čtyři roky) a ani důležité (právě ve Vídni si tento druh jízdného koupí cca 200 lidí, což je zanedbatelný zlomek). Jakkoliv mám Fekarovy texty rád, v tomto případě si dovolím nesouhlasit. Ve Vídni (a taky v Helsinkách, ve Stockholmu a v řadě asijských měst) to možná funguje, ale je příliš málo inovací, u nichž bychom mohli říct, že jsme je zavedli mezi prvními na světě, nebo minimálně v Evropě. Tak nějak si dovedu představit, jak ohromné úsilí muselo stát zavedení téhle "drobnosti" v molochu typu Dopravních podniků. A pro mě osobně je to revoluce. Nemám tramvajenku, protože po Praze jezdím většinou buď autem, anebo na kole, a v posledních měsících se mi mnohokrát stalo, že se mi lístek prostě nepodařilo koupit (někdy jsem neměl drobné, jindy zase nebyl v dohledu žádný automat). Kdysi mě bavilo jezdit načerno, ale jak stárnu, asi jsem nějak ztratil ten správný drajv.
Shodou okolností jsem v neděli poprvé vyzkoušel také koupi lístků do kina přes Internet. Někdy před měsícem jsem si na pisoáru ve Village Cinemas všiml zajímavé reklamy (viz obrázek), a rozhodl se nabízenou službu vyzkoušet. Přesně to jsem dnes udělal. Nejenže jsem nakoupil lístky s výraznou slevou (pouhých 89 Kč za kus), ale ještě jsem si mohl hezky v teplíčku vybrat místo, kde budeme v kině sedět. Lístek mi esemeskou přišel do mobilu. Když jsem jeho displej ukazoval o půlhodinu pozdějni uvaděči, připadal jsem si jako člověk budoucnosti.
A pak že reklama nefunguje! Aspoň ta na titulní straně novin a na hajzlu určitě.
Štítky: banality
Komentáře: 2:
Ále, dá se upozornění na jinou cestu získání něčeho, co už stejně kupujeme, vůbec ještě říkat reklama? Číslo na SMSkovou jízdenku jsem si taky opsal, abych - až zase budu pobíhat po Praze a hledat trafiku nebo automat - měl záložní řešení.
To je zajímavé. Nevěřil bych, že se zrovna Vám mohou Fekarovy spoty líbit. Nebo to byl jen takový "obrat"?
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka