neděle 25. listopadu 2007

Jak jsem se nechal oblbnout reklamu. A jsem rád

Někdejší novinář Zdeněk Fekar se na svém blogu pošklebuje redakci Lidových novin, že na titulní straně pátečního vydání udělaly reklamu pražskému Dopravnímu podniku, konkrétně nově zavedné možnosti koupit si lístek prostřednictvím mobilního telefonu. Nevím, osobně mohu dosvědčit, že pokud to reklama opravdu byla, tak byla účinná.

O téhle věci jsem se dozvěděl právě z Lidových novin a ještě týž den jsem si lístek z mobilu sám koupil. Dosvědčit to může asi deset cestujících tramvaje číslo 9, kteří mě pobaveně pozorovali, jak po nástupu na Andělu s obtížemi udržuji rovnováhu na tramvajové plošině a ťukám do monbilu číslo z titulní strany zmíněn=ho deníku. (Až poté, co se mi to podařilo a posadil jsem se, abych si přečetl zbytek článku, jsem se dozvěděl, že čistě technicky jedu načerno, protože aby jízdenka v mobilu byla platná, musí "dorazit" ještě před nástupem do tramvaje).

Zdeněk Fekar míní, že zavedení esemeskových lístků není ani revoluční (ve Vídni prý funguje už čtyři roky) a ani důležité (právě ve Vídni si tento druh jízdného koupí cca 200 lidí, což je zanedbatelný zlomek). Jakkoliv mám Fekarovy texty rád, v tomto případě si dovolím nesouhlasit. Ve Vídni (a taky v Helsinkách, ve Stockholmu a v řadě asijských měst) to možná funguje, ale je příliš málo inovací, u nichž bychom mohli říct, že jsme je zavedli mezi prvními na světě, nebo minimálně v Evropě. Tak nějak si dovedu představit, jak ohromné úsilí muselo stát zavedení téhle "drobnosti" v molochu typu Dopravních podniků. A pro mě osobně je to revoluce. Nemám tramvajenku, protože po Praze jezdím většinou buď autem, anebo na kole, a v posledních měsících se mi mnohokrát stalo, že se mi lístek prostě nepodařilo koupit (někdy jsem neměl drobné, jindy zase nebyl v dohledu žádný automat). Kdysi mě bavilo jezdit načerno, ale jak stárnu, asi jsem nějak ztratil ten správný drajv.

Shodou okolností jsem v neděli poprvé vyzkoušel také koupi lístků do kina přes Internet. Někdy před měsícem jsem si na pisoáru ve Village Cinemas všiml zajímavé reklamy (viz obrázek), a rozhodl se nabízenou službu vyzkoušet. Přesně to jsem dnes udělal. Nejenže jsem nakoupil lístky s výraznou slevou (pouhých 89 Kč za kus), ale ještě jsem si mohl hezky v teplíčku vybrat místo, kde budeme v kině sedět. Lístek mi esemeskou přišel do mobilu. Když jsem jeho displej ukazoval o půlhodinu pozdějni uvaděči, připadal jsem si jako člověk budoucnosti.

A pak že reklama nefunguje! Aspoň ta na titulní straně novin a na hajzlu určitě.

Štítky:

Komentáře: 2:

Anonymous Anonymní řekl...

Ále, dá se upozornění na jinou cestu získání něčeho, co už stejně kupujeme, vůbec ještě říkat reklama? Číslo na SMSkovou jízdenku jsem si taky opsal, abych - až zase budu pobíhat po Praze a hledat trafiku nebo automat - měl záložní řešení.

26. listopadu 2007 v 9:56  
Anonymous Anonymní řekl...

To je zajímavé. Nevěřil bych, že se zrovna Vám mohou Fekarovy spoty líbit. Nebo to byl jen takový "obrat"?

26. listopadu 2007 v 23:31  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka