Lze plnit novoroční předsevzetí? No jistě ... ale bude vás to něco stát!

Koncem ledna je nejlepší čas na první inventuru novoročních předsevzetí. Kolik jste si jich letos dali? A nad kterými z nich jste už mávli rukou a odložili napřesrok? Není vyloučeno, že nad všemi.

Nejrůznější průzkumy, ale i osobní zkušenost většiny z nás říkají, že jen nepatrné procento předsevzetí se "uchytí". Nový rok se zdá být ideální pro to začít dělat spousty věcí znovu a lépe. Přestat kouřit, začít sportovat, neutrácet za hlouposti nebo mít lepší výsledky v práci. Mnoho lidí první dny opravdu věří, že se jim předsevzetí podaří splnit. Ale dřív nebo později změní názor.

Ekonom Tim Harford, který píše do deníku Financial Times pravidelné sloupky a vydal velmi úspěšnou knihu Ekonom v převleku (Undercover Economist, 2007), však své předsevzetí nejspíš stále dodržuje. Zavázal se, že každý týden udělá dvě stě kliků a dvě stě sklapovaček. Proč je pravděpodobné, že stále cvičí? V sázce jsou nejen Harfordova štíhlá linie a dobrý pocit, ale také tisíc dolarů.

Harford využil nabídky nového internetového projektu Stickk.com, který vymysleli a loni v prosinci spustili dva univerzitní profesoři společně s jedním studentem. "Je to dobrý obchodní nápad. Vlastně varianta staré známé sázky s kamarádem, že přestanete kouřit nebo zhubnete," napsal Tim Harford ve svém sloupku 15. prosince 2007.

Server je určen pro ty, kteří chtějí pomoci se svou slabou vůlí. Princip je jednoduchý: stanovíte si cíl a zároveň finanční sankci, kterou slíbíte zaplatit, když cíl nedodržíte. Zvolenou sumu zaplatíte předem.

Můžete také stanovit svého "rozhodčího" (například kolegu v práci nebo manželku), který na vás bude dohlížet. Ale to není povinné, autoři projektu vycházejí z toho, že účastníci nemají zájem podvádět. Lépe řečeno že mají větší zájem uspět ve svých předsevzetích než "zachránit" pár stovek dolarů. Když neuspějí, dostane peníze nějaká nadace nebo charitativní oraganizace podle jejich vlastního výběru.

Zní to přitažené za vlasy? Jsme opravdu tak jednodušší, že se začneme chovat zdravě a správně jen kvůli tomu, že by nás opak stál trochu peněz? Nejspíš je to tak. Aspoň ekonomové zabývající se modelováním s pomocí matematické teorie her to potvrzují. Tvrdí, že čím jasněji a tvrději jsou stanovena pravidla, tím je pravděpodobnější, že uspějeme.

Ekonomové společně s psychology přirovnávají vnitřní boj za dodržování předsevzetí k vyjednávání dvou lidí či dokonce nepřátelských států. Jakoby naše mentalita byla tvořena dvěma odlišnými osobnostmi. Každá má své racionální argumenty: jak ta, která předsevzetí chce dodržet, tak i ta hledající výmluvy. Celý trik je v tom dát co nejmenší prostor pro vyjednávání.

Ekonom Thomas C. Shelling byl jedním z lauereátů Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2005. Zabýval se vyjednáváním států o jaderném odzbrojování, ale také chováním lidí, kteří se snaží zhubnout. Shelling je autorem termínu "precommitment", neboli cosi jako "předzávazek".

Jde o situaci, kdy si sami dopředu omezíte možnosti volby v budoucnu. Když americký Kongres přijal zákon, že bude bránit Tchajvan v případě útoku, omezil tím vyjednávací možnosti vlády. Ale zároveň tím velmi snížil pravděpodobnost, že se Čína k útoku na Tchajvan odhodlá.

Podobné je to při dodržování předsevzetí, pouze v tomto případě vyjednáváme sami se sebou. Shelling dává drobné rady, jak se vyhnout "špinavým obchodům", které ta slabší část osobnosti bude chtít uzavírat v budoucnu s tou silnější. Například je dobré mít jasná pravidla.

Když si řekneme, že omezíme spotřebu čokolády, obvykle se nám to povede jen dočasně, a pak se vrátíme zase k původnímu množství. O každý díleček budeme vnitřně bojovat, ale protože na něj budeme mít v tu chvíli chuť, asi si ho nakonec vezmeme. Ale když přestaneme jíst čokoládu úplně, bude šance na úspěch mnohem vyšší.

Jiným způsobem je stanovit si za každé porušení pravidel trest. A jak ekonomové vědí, hodnotu čehokoliv lze vyjádřit penězi. Chcete přestat kouřit? Pak slibte manželce, že za každou vykouřenou cigaretu dáte do kasičky deset korun. Ona si pak jednou měsíčně bude moci koupit něco hezkého na sebe.

Sloupkař Washington Post Michael Rosenwald loni v listopadu popsal, že se dohodl se ženou, že mu za každý shozený kilogram zaplatí deset dolarů. Ale profesor ekonomie Barry Nalebuff, který se na Yaleově univerzitě zabývá rvněž teorií her, mu řekl, že to nebude fungovat. Vydělat peníze je dobré, ale pro lidskou psychiku je mnohem horší o peníze přijít. Poradil mu, že za každý neshozený kilogram musí naopak někomu zaplatit on sám.

A přesně na tomto principu funguje server Stickk.com. Jeho slogan zní: "Uzavřete smlouvu sami se sebou". Obchodně jde o nadějný projekt, tedy v případě, že se ho zúčastní dostatečně vysoký počet lidí. Ti všichni vlastně dají k dispozici své peníze a správci fondu s nimi budou hospodařit. Pokud člověk svůj cíl splní, dostane peníze zpět i s úroky. Pokud nikoliv, získá původní vklad zvolená nadace.

Mimochodem, na podobném principu je založen nový typ budíku, určený pro ty, kteří mají potíže se vstáváním. Mačkají tlačítko odkládají zvonění tak dlouho, až zaspí? Teď mají k dispozici opravdu účinnou zbraň.

Budík je přes Internet propojen s majitelovým banovním účtem. Každé zmáčknutí tlačítka, které umožní ještě pár minut spánku, je okamžitě potrestáno: z účtu je okamžitě odečtena dopředu nastavená suma, nejméně však deset dolarů. Putuje opět na účet vybrané nadace.

Tvůrci budíku radí: aby byl efekt dkonalý, musíte si vybrat takovou neziskovou organizaci, která vám leze na nervy nebo dělá věci, s kterými nesouhlasíte. Příklad: šéf elektrárenské firmy se rozhodne posílat peníze Greenpeace. Není pochyb, že když mu zazvoní budík, vyskočí z postele jako rybička.