Tak tady je ta plznička ...

… řekl číšník a postavil na stůl dvě piva. S kamarádem jsme si ťukli, napili se a já vytáhl z kapsy mobilní telefon. „Snad si teď nebudeš vyřizovat esemesky?!“, řekl varovně. „Ale kdepak,“ odpověděl jsem. „Jen to pivo musím zaznamenat.“ „Zaznamenat?“, zvedl udiveně obočí. Vysvětli jsem mu, že už měsíc si vedu takovou statistiku.

Když si dám pivo, pošlu esemesku a na webu se to automaticky zaznamená v jedné aplikaci. Díky ní pak zpětně vím, kdy, kde a kolik piv vypiju. Průměrně 1,8 za den, tedy žádná sláva. Ale vím také, v kterou denní dobu piju pivo nejčastěji (mezi dvanáctou a jednou odpoledne), či kdy jsem jich vypil nejvíc (bylo to 4. září, a to pět piv). „A proč to děláš?“, zeptal se kamarád. Zamyslel jsem se, abych mu dal tu nejlepší odpověď. „Jen tak!“, řekl jsem.

Pivo je jen začátek, pochopitelně. Něco hluboko ukryté v naší psychice nás nutí zaznamenávat, co prožíváme, a zároveň se o to dělit s ostatními. S takzvaným webem 2.0 nastala doslova exploze stránek, kde lze zaznamenávat své skutky, zážitky či emoce. Zkrátka mapovat svůj život. Říká se tomu „lifetracking“. Lidé k tomu často využívají moderní technologie.

Existuje maník v San Francisku, který má u sebe neustále satelitní navigaci. Prostřednictvím mobilního telefonu nahrává na web svou aktuální polohu. Nejenže můžete kdykoliv zjistit, kde zrovna je, ale v archívu můžete vystopovat každý jeho krok za poslední dva roky. Jeho soukromí zmizelo, stal se takovým internetovým soukromým majetkem.

Minulý týden měl v Americe premiéru přistroj zvaný Fitbit. Je to malý kolíček, který si připnete někam na své oblečení a který zaznamenává vaši fyzickou aktivitu. Kolik kilometrů za den ujdete, kolik hodin naopak strávíte na gauči a kolik tím pádem celkově spálíte kalorií. Data se automaticky publikují na webu, a to prostřednictvím wi-fi. Stačí, abyste s kolíčkem prošli místem, kde je fungující internetový wi-fi signál. Na webu můžete dodatečně doplnit i to, co jste ten či onen měli k jídlu a kolik kalorií jste tudíž načerpali. Program vyhodnotí, nakolik zdravým způsobem života žijete.

Testy ukázaly, že pouhé shromažďování dat a jejich publikování vede k tomu, že majitelé těchto přístrojů začnou žít a jíst zdravěji. Většina z nich během několika týdnů zhubla, a to i o několik kilogramů. Fitbit bude v prodeji od října za necelých sto dolarů.

Úspěch má i služba Bedpost, která zas umožňuje zaznamenávat svou sexuální aktivitu. Každý si pamatuje, kdy naposledy … ehm … však víte. Ale paměť nás obvykle šálí, když máme říct, kolikrát to bylo minulý měsíc nebo dokonce třeba minulý rok. Když se zaregistrujete na Bedpost, budete to vědět úplně přesně. Stačí si po takovém úspěšném sexuálním prožitku zapnout počítač, připojit se k Internetu a vyplnit krátký dotazník. Jak dlouho to trvalo, jaké uspokojení vám to přineslo. Teď je to pro vás intenzivní prožitek, za půl roku z toho můžou být užitečná statistická data.

Na rozdíl od cvičení a běhání však dopad „sextrackingu“ není jednoznačně pozitivní. Jedny americké noviny informovaly o tom, že se řada párů vinou této služby rozešla. „Vůbec jsem netušila, jak málo to děláme a jak nepatrně radosti mi to přináší,“ citovaly jednu noviny ženu, která se s partnerem rozešla po čtyřech letech společného soužití.

Zaznamenávat se dá všechno. Co člověk jí, jak často chodí na záchod, kolikrát za den myslí na sex či kde přesně byl v určitý čas. Slavná MIT Media Lab spustila nedávno experimentální web, kde si lze tyto záznamy jednoduše vést a zároveň vizualizovat do grafů. Stránku otevřeme a vidíme, že si dívka s přezdívkou Flan nalakovala nehty na červeno (statistika za minulý měsíc: 37 procent černý lak, 18 procent fialový, zbytek červená) a CuriosCat nosí do práce nejčastěji boty značky Havaianas (na druhém místě jsou Pumy).

Uživatel s přezdívkou Grey zase hodnotí pravidelně své dny. Od jedničky do stovky. Včera to bylo 69, předevčírem 43, ovšem minulou středu 92 (copak, copak?). Systém dokonce umožňuje stát se Geyovým „followerem“ (tak jako to jde třeba i mikroblogování), takže vždycky když Grey oznámkuje své pocity, dostanete echo emailem. K čemu vám to bude? A k čemu to vlastně je Greyovi? Těžko říct. Ale zní to zábavně.

Co se mě týče, pivo bylo fajn, ale po měsíci je to už nuda. Musím vymyslet, co si budu zaznamenávat v říjnu. A když to bude nějaká pecka, dám si graf na blog. Proč? Přece jen tak.