Z procházky po mediálním Berlíně: Dva muži na sloupu

Byli symboly jednoho velkého sporu. Axel Springer nesnášel studentské hnutí v Německu koncem šedesátých let. Rudi Dutschke byl jedním z jeho vůdců. Springer vedl proti levicovému hnutí kampaň ve svém bulvárním tisku. Studenští aktivisté mu vytloukali okna a žádali zestátnění jeho koncernu. Prostě taková běžná tahanice, byť skončila ošklivě. Na Dutschkeho spáchal v roce 1968 atentát pravicový radikál a Springer byl levicí obviňován z toho, že k vypjaté společenské situaci svými novinami přispěl. Dutsche evropskou společnost rozděloval, protože část ho považovala za hrdinu a část naopak za teroristu. Atentát přežil, ale s vážnými zdravotními problémy, které o dvanáct le později vedly k jeho smrti.

Dnes se oba sešli v Berlíně na jednom sloupu (a na fotografii pořízené v probleskávajícím květnovém sluníčku se mi líbí, že "Axel Springer" ukazuje doleva a "Rudi Dutschke" doprava, tedy naopak než v realitě). Po obouch mužích jsou totiž pojmenovány ulice, které se protínají kousek od místa, kde je dodnes sídlo Springerova koncernu. Je ve výškové budově nedaleko od někdejší hranice mezi východním a Západním Berlínem. Springer ji tu postavil úmyslně. Ve svém boji proti levičákům byl důsledný, takže ho samozřejmě namířil i proti komunistickým režimům, zejména tomu východněmeckému. Na zdi výškové budovy instaloval elektronickou tabuli, kde "zotročenným Němcům ve východním Berlíně" pouštěl zprávy ze svých novin. Nazývat mrakodrap předchůdcem blogů by asi bylo přitažené za vlasy ... ale každopádně je to originální způsob distribuce obsahu.

Dutschke před svou předčasnou smrtí pomáhal východoněmeckým disidentům a je nepochybně zajímavou historickou figurou (určitě ne jen "rudým teroristou", jak je někdy prezentován), historie však dala za pravdu Axelu Springerovi. Ten celý svůj život usiloval o sjednocení Německa (dokonce osobně přemlouval Chruščova v roce 1960, samozřejmě neúspěšně), a byť se samotného sjednocení nedožil (zemřel v roce 1985), tak v historickém účtování "má dáti - dal" bude nepochybně zařazen k osobnostem, které k pádu komunistického systému přispěly. Výrazně.

Springer je mi sympatický i tím, že vybudoval ohromné a vlivné mediální impérium, a dokázal to výhradně svými podnikatelskými schopnostmi, instinktem a citem pro noviny. Patří k nejvýznamnějším mediálním "mogulům" dvacátého století, a pro Česko či bývalé Československo je a byl ještě významnější, protože na nás měl z blízkého Německa bezprostřednější dopad. Ovlivnil  vývoj médií pozitivně i negativně, ale nikdo o něm nemůže říct, že byl jen pragmatickým byznysmenem kontrolujícím finanční uzávěrky. Měl svůj ideál a svou ideologii, a obojí pro něj bylo důležitější než jen čistý byznys. Byl "německým Murdochem", a je škoda, že se nedožil současnosti. Zajímalo by mě, co a jak by v mediálním byznyse dělal teď.

(Na druhé fotce je socha "muže balancujícího na zdi", kterou nechal udělat Springerův koncern loni na jaře k 50. výročí položení základního kamene svého sídla.)

Posted via web from Bloger v Berlíně