Blogy jsou tu deset let

Otevřete láhve se sektem! Blogy oslavily v pondělí 17. prosince desetileté výročí od svého vzniku. I když to není úplně přesné. Uplynulo deset let od chvíle, kdy se termín blog začal používat pro literární či novinářský útvar, který zde byl už před Internetem a bude nejspíš i po něm. Právě teď však prožívá cosi jako zlatou éru.

Přesná definice blogu neexistuje. Nejčastěji se o nich mluví jako o „internetových deníčcích“, i když jsou i blogy, které s tímhle žánrem nemají nic společného. Blog je pro většinu lidí zkrátka webovou stránkou, kam si zapisují své postřehy či zážitky. Kromě textů může obsahovat fotografie či videa, ale především internetové odkazy.

Pro blogy je typické, že se prostřednictvím webových odkazů propojují jeden s druhým a vytvářejí více či méně uzavřené komunity. Mluví se o takzvané blogosféře. Podle amerického serveru Technorati, který blogy sleduje a počítá, dosáhl v prosinci 2007 jejich počet celosvětově kolem 112 miliónů.

Témata příspěvků na blozích mohou být různá: od rodinných historek až po názory na světovou politiku. Pro mnohé blogy je typická rozkročenost mezi důležitým a banálním. Správný bloger může v jednom zápisku popisovat, jak cestou do práce potkal zatoulaného psa, a hned v následujícím odsoudit válku v Iráku.

Za autora slova „blog“ či lépe řečeno „weblog“ je považován programátor Jorn Barger. Kontroverzní Američan si 17. prosince 1997 na svůj web nazvaný Robot Wisdom zapsal: „Rozhodl jsem se založit si stránku, kam si denně budu zaznamenávat to nejlepší, co najdu při surfování.“

Weblog je tedy složeninou dvou slov a v doslovném překladu znamená webový záznam. Existují různé teorie, jak se z weblogu stal blog. Podle některých vzniklo nové slovo prostým zkrácením, podle jiných byl v roce 1999 autorem novinář Peter Merholz. Ten „weblog“ rozdělil žertem na dvě slova „we blog“, neboli „my blogujeme“. Slovo blog či blogovat se dostalo rychle do slovníků. V roce 2004 ho dokonce slovník Merriam-Webster vyhlásil „slovem roku“.

Blogy tu samozřejmě byly mnohem dřív, pouze se jim tak neříkalo. Už jedna z prvních webových stránek, kterou si v ženevských laboratořích CERN vedl zakladatel webu Tim Berners-Lee, byla vlastně typickým blogem. A za blog lze považovat i první opravdu známou českou webovou stránku, kterou byl Neviditelný pes.

Ale je možné jít i dál. Do doby před Internetem nebo dokonce i před počítači. Někdy jsou blogy přirovnávány k literárním deníkům, jindy k takzvaným pamfletům, což byl žánr populární v Evropě v osmnáctém století. Byly to texty obsahující silný názor na nějaké téma, často s propagandistickými cíli. Autoři pamfletů byli mnohdy anonymní, chtěli oslovit co nejvíc lidí a jejich texty byly velmi kontroverzní. V tom všem se podobali dnešním blogerům.

Proč se někdy počínaje rokem 2000 stal z blogování takový fenomén, o kterém dnes tak často slyšíme? Důvod byl v podstatě technický. Na Internetu se objevily služby, které umožnily zakládat webové stránky a publikovat na nich komukoliv pouze s minimální znalostí počítačů. A hlavně zadarmo. To způsobilo, že si blogy začali lidé zakládat ve velkém.

Jednou z prvních takto populárních služeb byl americký Blogger.com (později koupený firmou Google), v Česku nabízí srovnatelné možnosti například služba Bloguje.cz. Zatímco v devadesátých letech bylo psaní na Internet výsadou lidí se spíše technickým, nebo přímo počítačovým vzděláním (jako byl například Barger), po roce 2000 se otevřelo všem.

Dnes proto blogy ovlivňují celou společnost. V některých oborech, jako jsou politika nebo média, hrají dokonce čím dál větší roli. Mluví se o takzvaném amatérském žurnalismu. Nikdy v historii neměli lidé takovou možnost vyjadřovat své názory a sdělovat je ostatním. Když loni časopis Time rozhodoval o „osobnosti roku“, rozhodl se nakonec dát na obálku zrcadlo a titulek „Vy“. Rozuměj: lidé podílející se na ovsahu Internetu, tedy mimo jiné i blogeři.

Jednotlivci mohou v boji o čtenáře porazit velké mediální firmy. Amatérský reportér Matt Drudge „uikradl“ informaci o milostných pletkách bývalého prezidenta Clintona časopisu Newsweek a jeho web Drudgereport byl tak prvním médiem, které o této kauze informovalo. Časopis Time později Drudge zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa.

Pro většinu blogerů je blogování koníčkem či vášní, jiní z něj učinili doplněk své profese (nejčastěji novináři, ale také byznysmeni či politici) a najdou se i tací, kteří blogováním vydělávají milióny. To ovšem neplatí pro Jorna Bargera, který dal blogování jméno. Před časem se objevila jeho fotografie, na které je stylizován do žebráka s ručně načmáranou cedulkou: „Vymyslel slovo weblog, ale nevydělal na tom ani čtvrťák.“

Spousty lidí si tuhle fotku daly na své blogy.