Buďte připraveni natočit svou reportáž. A taky za ni nést následky

Velký rozruch způsobilo video, na kterém ředitel železnobrodské školy fackuje žáka. Natočil ho jiný žák mobilním telefonem, publikoval na Internetu a odtud se amatérský klip dostal až do vysílání hlavních televizních zpráv. Nebylo to poprvé. Před rokem student rakovnického gymnázia natočil ředitele téhož ústavu, jak se na maturitním plese líbá se studentkou. I toto video odvysílala celostátní televize ve večerních zprávách. Oba případy spojuje také to, že jejich hlavní protagonisté přišli o místo.

Moderní technologie z nás všech učinily reportéry. Zdá se, že pro některé je to opojný pocit. Minulý týden obletěly světový web záběry pořízené skrytou kamerou v jakési ruské firmě. Jednoho zaměstnance tam popadne amok a začne demolovat nábytek. Také ohrožuje ostatní. Nikdo se mu v tom však nesnaží zabránit. Ne že by se ho přítomní muži báli, ale jak je na záběrech vidět, jsou plně zaměstnáni natáčením dotyčné scény na své telefony.

V pondělí zveřejnil server Novinky záběry vládní limuzíny, která vezla pravděpodobně premiéra Topolánka po dálnici D1 do Brna a dále do Prahy. Video pořídil řidič, kterého dvojice vládních limuzín „vytlačila“ z rychlého pruhu, a pak se mu snažila ujet rychlostí přes 200 kilometrů v hodině. To dokazují záběry na tachometr řidičova auta, které limuzíny pronásledovalo a nakonec – jak se autor videa neopomněl pochlubit – v koloně u Brna ještě předjelo.

I tyto záběry nakonec našly místo v seriózních médiích. Na rychlou jízdu premiérova vozu zdokumentovanou spřáteleným serverem se v pondělí dokonce zeptal na tiskové konferenci vlády reportér Práva. Dostalo se mu logické odpovědi, že policisté za volanty „plnili úkoly“ a že navíc podle zákona použili majáček, takže k žádnému porušení zákona ani přestupku nedošlo.

To se nedá říct o autorovi videa. Ten se pronásledováním vládních aut dopustil přestupku, za který by mu měl být odebrán řidičský průkaz. Možná se po vzoru novinářů bude ohánět jakýmsi veřejným zájmem (vždyť „hlídal“ zprávné způsoby našich politiků!), samotné záběry zachycující mimo jiné rozmarný rozhovor se spolujezdkyní však ukazují, že se především dobře bavil. A to i když hrál všechny ty nebezpečné (a tak populární) dálniční hry, jako je honěná, bržděná a čumákovaná. K tomu všemu se v rozhovoru s novinářem z Práva přiznává.

Je nehoráznou drzostí, že tenhle pirát a samozvaný kontrolor ještě mudruje o tom, že by politici měli dodržovat předpisy, a chování premiéra hodnotí jako „špatné“. Vím, že to bude nepopulární názor a že se spíš nosí kritika politiků, ale v tomto případě bych požadoval, aby policie začala dotyčného amatérského reportéra stíhat. Důkazy proti sobě sám pořídil. Jeho identitu musí znát redaktor Práva, a pokud ji jako správný novinář odmítne úřadům sdělit, měla by logicky stíhat jeho. Byl by to hezký exemplární případ, který by vnesl určitý řád a hlavně nastolit nějaká pravdila v šedé zóně internetové a amatérské žurnalistiky.

Pro novináře platí stejné zákony jako pro všechny ostatní. To se studenti žurnalistiky učí hned v prvním ročníku na hodinách etiky. V etických kodexexh seriózních médií stojí, že při sbírání informací nesmí reportéři nikdy zákony porušit. Ano, někdy se tak rozhodnou, a to s odvoláním na zmíněný veřejný zájem. Ale ani to je nečiní beztrestnými. Záleží na rozhodnutí úřadů nebo až soudce, a například v Americe zejména investigativní reportéři počítají s tím, že mohou lehce a kdykoli skončt ve vězení. Každý rok se to ostatně několika z nich stane. Bylo by dobré, aby si to uvědomili i všichni zuřiví reportéři se svými mobily.