Může za to YouTube ...

... shodli se mnozí, když minulý týden vraždil na finské škole dvaadvacetiletý psychopat. Na zmíněném serveru sám zveřejnil video, kde pálí do terče se stejnou pistolí, s kterou pak postřílel deset lidí. Natočil ho už před časem a viděly ho řádově stovky lidí.

Dalo se vytušit, že ten člověk kochající se vlastní střelbou může někoho opravdu zabít? Asi ano, vždyť si ho ostatně pouhý den před incidentem pozvali policisté a kvůli videu ho vyslechli. Bylo možné smrti deseti lidí zabránit? Tuhle otázku si všichni kladou nejčastěji. Zpětně je vše jasné. Policisté měli mladíkovi zbraň odebrat a jeho samotného poslat k psychiatrovi.

Jenže to by se u cvokařů stály fronty, a nejen ve Finsku. V stamiliónech videí publikovaných na YouTube jsou kvanta těch, která prozrazují, že to jejich aktéři či autoři nemají v hlavě v pořádku. Že mohou být ostatním nebezpeční. Kromě toho je na YouTube bezpočet videí, které zločiny přímo znázorňují. Často velmi brutální a odporné. Například klip zachycující skupinové znásilnění dívky byl jedním z impulsů, proč letos v červenci skupina britských poslanců vyzvala k silnější regulaci webového obsahu, konkrétně právě na YouTube.

Co kritici YouTube vyčítají? Není to samotné znázorňování zločinů a násilí, to konec konců může naopak vést k odhalení a usvědčení pachatelů (takových případů je už rovněž dost). Podle odborníků však YouTube může k páchání zla inspirovat a dokonce i motivovat. Psychopati milují publikum, a to na webu bezproblémově nalézají. Mnozí proto soudí, že by se obsah s rysy psychopatického jednání měl preventivně likvidovat.

Server vlastněný mocnou společností Google zastával donedávna v tomto ohledu velmi liberální postoj. Jeho provozovatelé navíc argumentují tím, že obsah ani není možné účinně kontrolovat. Každou minutu zde přibude třináct hodin videozáznamu! Jsou všechny nevinné a bezpečné? Samozřejmě ne.

Když letos na jaře napsal americký senátor Joseph Lieberman dopis vedení Googlu, ke kterému přiložil seznam videí či kanálů obsahujících materiál vyrobený teroristickými skupinami, dostalo se mu spíše odměřené reakce. "Jakkoliv rozumíme názorům pana Liebermana, YouTube podporuje svobodu projevu a hájí právo každého vyjadřovat i nepopulární názory," stálo v oficiálním prohlášení.

Byla to však asi zejména Liebermanova kritika (a také strach z případnéh regulace nařízené zákonem), která vedla k určité změně kurzu. Google se rozhodl odstraňovat videa, která přímo vybízela k násilí a porušování zákonů. Na to se ani v Americe svoboda slova nevztahuje. Na "nevhodný" obsah upozorňují sami uživatelé, zaměstnanci Googlu pak rozhodují o případném smazání. Je to samozřejmě sisyfovská práce, protože stejný klip se může - pod jiným názvem a od jiného uživatele - objevit na serveru během několika hodin znovu.

Ještě dál zašel YouTube v Británi a Irsku, kde počátkem září začal mazat i videa, která glorifikují používání střelných zbraní a nožů. Jde o přesně takový obsah, který zveřejnil také střelec z finské školy. Po jeho činu nepochybně k podobnému kroku přistoupí pobočky Googlu i v dalších zemích. Ostatně už pár dní nato vyšetřovala policie autora podobných videí zveřejněných ve Švédsku.

Je to tak trochu podobné jako s válkou proti terorismu. Zoufalé činy si říkají o zoufalé protireakce. Události jako ta minulý týden ve Finsku mohou vést k tomu, že se webový obsah začne regulovat i ze zákona. Na první pohled vypadá Internet jako nepostihnutelná džungle, technicky je však cenzura možná a až překvapivě jednoduchá. Jakákoliv regulace je pochopitelně nechtěná a pochopitelně velmi nešťastná. Ale to je i snímání otisků nevinných lidí na hranicích a zouvání bot na letištích.

Nehledě na to, že zdaleka nejde jen o kontrolu a regulaci. Je to mimochodem právě Google, tedy majitel serveru YouTube, který o svých uživatelích - rozuměj o nás všech - shromažďuje neuvěřitelné množství dat. Podle toho, co na Internetu děláme a jaké webové stránky si prohlížíme, vytváří naše dokonalé profily. S nadsázkou řečeno o nás ví možná víc, než víme my sami.

Z dat uložených na serverech vyhledávačů lze poznat, jakou máme povahu, neřesti, koníčky nebo třeba sexuální orientaci. A psychologové tvrdí, že s určitou mírou pravděpodobnosti lze určit i to, jaké trestné činy máme potenciál spáchat. To je fakt s nedozírnými následky. Dočkáme se toho, že podobně jako v jedno sci-fi thrilleru budou pachatelé trestných činů zatýkáni a trestáni ještě dřív, než je spáchají?

Moto Googlu, který minulý týden oficiálně oslavil teprve deset let existence, je "nečinit zlo". Ale protože žijeme ve zlém světě, může být okolnostmi donucen "činit dobro". Obojí je bohužel podobně nebezpečné.