A teď něco pro kriminálníky

Ne všichni zločinci se už naučili pracovat s Internetem tak, aby uměli využívat všech jeho možností a naopak se vyvarovat jeho záludností. Teď samozřejmě nemám na mysli brýlaté chytrolíny, kteří za pomocí pécéčka v dětském pokoji luxují nevinnými lidem bankovní konta nebo odpalují mezikontinentální rakety (obojí ostatně vzhledem k mezinárodním okolnostem už buď dělají, nebo brzou dělat začnou politici), nýbrž klasické staromódní kriminálníky. Prostě lupiče a zloděje.

Jsou známy případy, kdy takoví průměrní chmatáci - nejspíš okouzleni funkcemi digitální kamery, kterou někomu ukradli o týden dřív - natočili svou vloupačku na video, které pak publikovali na YouTube. Asi aby se svými schopnostmi pochlubili kamarádům či rodině. A následně se divili, že je přišli zhaftnout, protože i policajti jsou jenom lidé a ve služebnách si krátí čas koukáním na YouTube.

Právě na YouTube a také na Streamu se před časem objevila česká videa, která natočila parta mladíků jako návod na ukradení auta. Klipy vypadaly dostatečně amatérsky a tedy autenticky, a byť je většina diváků doporučovala ostatním s upozorněním, že jde nejspíš o podvod a blbinu, tak se šířila celkem rychle.

Ano, návod na otevření zadního kufru vozu s pomocí análního vzrušovadla je podezřelý jaksi sám o sobě. Ovšem pokud patříte mezi ty, kteří tuhle jistě užitečnou a oblíbenou pomůcku nikdy nedrželi v ruce, pak si nemůžete být stoprocentně jisti, že je to nemožné.

Nakonec se ukázalo to, co se dalo čekat, ale nikdo to jistě nevěděl. Klipy byly součástí virální kampaně. Reklamní agentura Mark/BBDO si za ni dokonce odvezla nějakou cenu z festivalu v Moskvě. Zadavatelem byla pojišťovna, jejíž jméno se v druhé fázi v klipech objevilo. Kampaň to byla údajně úspěšná, klipy mělo vidět kolem pěti miliónů lidí.

Takové nápady se mi líbí, protože představují šanci oslovit hodně lidí za málo peněz. I když v tomhle konkrétním případě by mě čísla zajímala: kolik kampaň stála (parta středoškoláků by ji s nadsázkou udělala za pár desítek tisíc, ale renomovaná agentura asi pojišťovně naúčtovala přece jen víc) a jaký měla přesný dopad (tedy kolik lidí z těch dvou miliónů ve finále zaregistrovao, že za klipy stojí nějaká pojišťovna).

Oceňuju nápad, ale zároveň se bojím toho, aby nebyl webový obsah marketingem tohoto typu brzy předávkován. Už dnes u každého zajímavějšího videa či zprávy z Internetu přemýšlím, zda je to „doopravdy“, anebo jsem jen natrefil na nějakou další kulišárnu. Pamatujete na kauzu falešných blogů letos na jaře, kdy neexistující blogeři vychvalovali na českých serverech nový produikt zatraceně existující banky? Teď tu máme videa vydávaná za práci rozjívených puberťáků, která ve skutečnosti vyrobili profíci v agentuře. Jistě, mezi oběma případy je jasný rozdíl, zejména po právní stránce. Ale v principu jde o totéž.

Zapojení běžných lidí do tvorby obsahu webu je asi nejúžasnějším trendem posledních let. Už před dvěma lety byl tenhle „aktivní uživatel“ jmenován osobností roku časopisu Time. A to se od té doby angažmá lidí ještě prohloubilo. Když minulý týden vyhlašoval americký profesní časopis Advertising Age svý výroční ceny pro časopisy, byl „trendem roku“ jmenován právě „obsah generovaný uživateli“.

Problémem tohoto typu mediálního obsahu je, že není na rozdíl od toho tradičního rozdělen do jasně rozpoznatelných škatulek „zprávy“, „názory“, „zábava“ či „reklama“. Před dvěma týdny došlo k jiné zajímavé události. Na uživatelském webu patřícímu televizi CNN zvřejnil jeden „občanský žurnalista“ zprávu o tom, že šéf firmy Apple byl hospitalizován v nemocnici s infarktem. Firma za deset minut informaci dementovala, za tu dobu však akcie klesly ze 105 na 95 dolarů. Později se vrátily na uvedenou hodnotu.

Tím se obloukem vracím ke zločincům. Policie zkoumá, jestli falešná zpráva nebyla ve skutečnosti investičním podvodem. Zjišťuje, kdo informaci publikoval a kdo v daném časovém období nakupoval a poté prodával větší množství akcií. Za necelou půlhodinu totiž mohl jakoukoliv investici zhodnotit deseti procenty. A to v dnešní době finanční nejistoty není vůbec špatný výsledek.

A to ještě zločinci ani nezačali být pořádně kreativní. Uchvátil mě maník, který na známém inzertním serveru Craigslist zveřejnil před pár týdny poptávku po stavebních dělnících. Nabídl slušný plat 28,50 dolarů za hodinu, jeho požadavky byly jdnoduché: „žlutá vesta, ochranné brýle, rouška a pokud možno modrá košile“. Na místo srazu se dostavilo kolem patnácti zájemců.

Získali práci? Nikoliv, kýžený zaměstnavatel se neukázal. Zato však byli všichni velmi blízko místa činu, kde neznámý lupič přepadl bankovní vůz a uloupil pytel s penězi. Měl na sobě modrou košili, žlutou vestu, ovhranné brýle a roušku přes ústa. Policii se přihlásily desítky svědků, kteří muže viděli a mohli ho přesně popsat. Bohužel … každý trochu jinak.