Hasta la vista, baby!

Mám asi pět set internetových známých. Jsou to všichni ti "přátelé", "následovníci", "parťáci" a další různě pojmenovaní členové sociálních sítí. Kdyby se ještě psaly kádrové posudky, měl bych v tom svém napsáno: "V kolektivu je oblíben, známosti navazuje snadno."

Horší je to s jejich ukončováním. V reálném životě se to obvykle obejde bez větších dramat. Český prezident Klaus sice nedávno teatrálně mazal z mobilu čísla svých bývalých spolustraníků, ale to je spíš výjimka. V životě je to tak, že navazujeme nové vztahy a pokud o ty staré nepečujeme, tak postupně vyprchávají.

Když vám někdo z vašich přátel začne být protivný, prostě se s ním přestanete stýkat. Ale ve virtuálním světě to tak snadné není. Když vám někdo začne lézt na nervy na Twitteru nebo na Facebooku, tak před jeho hláškami či komentáři hned tak neutečete. Budou se vám na hlavní stránce objevovat bez ohledu na to, jestli je chcete, anebo nechcete číst.

Zbývá jediná možnost. Takového člověka smazat ze seznamu přátel. Ale jen se podívejte, jak předešlá věta vypadá hrozně. Copak to jde, někoho se takhle chladokrevně, byť virtuálně zbavit? "Na to si zvykneš," řekl mi známý, s kterým jsem o tom mluvil.

Možná má pravdu. Až budu mít tu správnou náladu, vezmu myš a tak jako Arnold Schwarzenegger v jedno starém filmu procedím mezi zuby: "Hasta la vista, baby!" A pak se jedním kliknutím myši zbavím svého prvního virtuálního přítele.

(Sloupek pro slovenský deník Sme).