Vítejte v éře "náhodné žurnalistiky"
Mám pro vás kvízovou otázku. Zamyslete se, kolik bylo za posledních čtyřiadvacet hodin ve vašem životě momentů, na které nejste pyšní nebo za které se stydíte. Nechci vám sahat do svědomí. Možná jste si vypucovali boty o sousedovu rohožku, vylili si špatnou náladu na dětech, vyčůrali jste se v průchodu cestou z hospody nebo jste masturbovali ve sprše.
Nevím, ale vsadím se, že by to bylo určitě na pár pěkných klipů na YouTube. Možná by se některý z nich stal dokonce hitem. Pak už by vám nikdo neodpáral nálepku „toho, který čůrá v průchodu“, případně dělá něco ještě horšího. Jako ten barman ve starém irském vtipu, který postavil plot, udělal bar a umí načepovat nejlepší Guinness v okolí … no ale pak je tu ta jedna hloupá epizoda s ovcí.
Nikdo z nás neví, jestli ho zrovna někdo nenatáčí. A je jedno, jestli ten „někdo“ je stát, bezpečnostní agentura, Google nebo náhodný kolemjdoucí s telefonem v ruce. Kdosi publikoval odhad, že na fotografiích či videozáběrech zveřejněných na webu je už více než polovina obyvatel planety. A tempo se zvyšuje. Každou minutu přibude jen na YouTube několik hodin videozáznamu.
Cokoliv uděláme, může být použito proti nám. Dobrý příklad: na demostraci v Londýně proti summitu G20 natočil americký bankéř incident, při kterém policista srazil na zem náhodného kolemjdoucího. Jak se ukázalo, šlo o muže, který o několik minut později zemřel na selhání srdce. Záběry byly zveřejněny a dotyčný policista zřejmě neunikne trestnímu stíhání. Před pěti nebo deseti lety bychom se o tom vůbec nedozvěděli.
Špatný příklad: jsme v témže Londýně, o pár dní později. Profesionální novinář fotografuje šéfa protiteroristického útvaru Scotland Yardu, který vystupuje z auta. Až později zjistí, že na snímku je čirou náhodou v čitelné podobě zachycen také dokument, který policista drží v ruce. Jsou na něm detaily teprve plánované policejní operace. Během několika hodin jsou publikovány, policista podává demisi. Co udělal špatně? Nic. Jen zapomněl na všudypřítomné technologie.
Mějte připraveny své telefony a nečůrejte v průjezdech. Vítejte v éře „náhodné žurnalistiky“.
Nevím, ale vsadím se, že by to bylo určitě na pár pěkných klipů na YouTube. Možná by se některý z nich stal dokonce hitem. Pak už by vám nikdo neodpáral nálepku „toho, který čůrá v průchodu“, případně dělá něco ještě horšího. Jako ten barman ve starém irském vtipu, který postavil plot, udělal bar a umí načepovat nejlepší Guinness v okolí … no ale pak je tu ta jedna hloupá epizoda s ovcí.
Nikdo z nás neví, jestli ho zrovna někdo nenatáčí. A je jedno, jestli ten „někdo“ je stát, bezpečnostní agentura, Google nebo náhodný kolemjdoucí s telefonem v ruce. Kdosi publikoval odhad, že na fotografiích či videozáběrech zveřejněných na webu je už více než polovina obyvatel planety. A tempo se zvyšuje. Každou minutu přibude jen na YouTube několik hodin videozáznamu.
Cokoliv uděláme, může být použito proti nám. Dobrý příklad: na demostraci v Londýně proti summitu G20 natočil americký bankéř incident, při kterém policista srazil na zem náhodného kolemjdoucího. Jak se ukázalo, šlo o muže, který o několik minut později zemřel na selhání srdce. Záběry byly zveřejněny a dotyčný policista zřejmě neunikne trestnímu stíhání. Před pěti nebo deseti lety bychom se o tom vůbec nedozvěděli.
Špatný příklad: jsme v témže Londýně, o pár dní později. Profesionální novinář fotografuje šéfa protiteroristického útvaru Scotland Yardu, který vystupuje z auta. Až později zjistí, že na snímku je čirou náhodou v čitelné podobě zachycen také dokument, který policista drží v ruce. Jsou na něm detaily teprve plánované policejní operace. Během několika hodin jsou publikovány, policista podává demisi. Co udělal špatně? Nic. Jen zapomněl na všudypřítomné technologie.
Mějte připraveny své telefony a nečůrejte v průjezdech. Vítejte v éře „náhodné žurnalistiky“.
Štítky: notebook
Komentáře: 1:
Videa, jak někdo čůrá v průjezdu nebo si ho honí v kanceláři, podle mě za krátký čas budou asi tak stejně šokující, jako v dnešní době vyprávěné historky o tomtéž.
Zkrátka si na to zvyknem.
Druhý případ ukazuje jednak nezodpovědného novináře (to ale nikoho nepřekvapí, většina novinářů jsou idioti), jednak nezodpovědného policistu. To překvapí o něco víc, protože takto vysoce postavený bobík musel projít různými kontrášskými školeními.
Řekl bych, že v jeho případě je to horší přečin, než kdyby třeba někde ztratil zbraň. Na nabídku demise to je každopádně (její přijetí je pak ale na dalším zvážení).
Tajné služby utrácí šílené sumy za ochranu dat, které pak někdo prostě vynese na denní světlo, kde je může vidět kdokoli s technikou za pár liber...
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka