Twitter v Číně? Málo znaků. Ale hodně svobody

Každé dvě nebo tři minuty sáhne pro mobilní telefon do saka. Na svém Blackberry píše krátké texty na Twitter. Ne tak krátké jako většina obyvatel západního světa. Limit 140 znaků platí na této mikroblogovací službě i pro uživatele z Číny, ale nezapomeňme - jsou to čínské znaky. Takže je možné napsat text, který by byl v angličtině nebo češtině dlouhý zhruba 400 znaků. "To není fér," říkám. "Je vás miliarda a ještě můžete psát dlouhé texty na Twitter." Usměje se. Je mu pětatřicet, ale vypadá klukovsky. "Ale zase nemáme demokracii. Takže jsme si kvit," říká dobrou angličtinou. Jmenuje se Zao Jing, ale používá pseudonym Michael Anti. Tak se proslavil jako jeden z nejprominentnějších čínských blogerů.

Svých patnáct minut slávy prožil v prosinci 2005, kdy Microsoft smazal jeho čínský blog. Vedl si ho totiž v sítí MSN, patřící právě Microsoftu. Společnost tak možná až příliš ochotně vyšla vstříc čínské komunistické vládě, které se nelíbilo, že Michael na blog napsal o protestech v jednom čínských deníků. "Jen jsem je zmínil. Ani jsem nenapsal, že je podporuju," říká. Ale o blog stejně přišel, ze dne na den a bez nejmenšího varování. Na Microsoft se snesla kritika, že upřednostňuje své obchodní zájmy před svobodou slova. A Michael se stal přes noc celebritou. S pětiletým odstupem se ho ptám, jestli se mu později někdo z Microsoftu omluvil nebo se mu své jednání aspoň pokusili vysvětlit. Kroutí hlavou. "Nikdy se mi pak už neozvali. Vlastně ani předtím. Prostě blog smazali a bylo to."

Čínský režim je jiný než totalita, v které jsme před rokem 1989 žili my. V něčem tvrdší, v něčem zase méně důsledný. "Když se nezajímáte o politiku, můžete žít v Číně celkem dobrý život. I média jsou relativně svobodná, určitě víc než v minulosti. Ale opět nesmíte psát o politice," říká Michael. Může cestovat, a často také cestuje. My si například povídáme v Berlíně. Oba jsme tu na pozvání neměckého ministerstva zahraničí, které vůbec poprvé uspořádalo návštěvu a setkání blogerů.

Obvykle se tyto programy pořádají pro novináře nebo třeba aktivisty za lidská práva. Teď německá vláda poprvé zaplatila výlet lidem, kteří žijí v šedé zóně mimo tradiční žurnalismus, ale minimálně někteří z nich mají ve svých zemích často větší vliv než profesionální novináři.

Platí to i o Číně. Takzvaná sociální média, tedy blogy, Facebook nebo třeba již zmíněný Twitter, představují pro vzdělané Číňany prý úplně první svobodný prostor. Aspoň to tvrdí Michael Anti. "Blogeři mají opravdovou svobodu. Mnozí jsou přitom novináři, kteří pracují v oficiálních médiích. Žijí dva životy. Přes den píšou to, co chce vláda, a v noci se na blozích promění ve svobodné občany," říká. Vlastně nepoužívá slovo "občani", nýbrž "netizens", což je nové slovo vzniklé spojením slov "citizen" a "net". Tedy "občan" a "Internet". Česky možná "netobčan".

Pro oficiální noviny píše i Michael. Původně vystudoval v Pekingu techniku, ale od roku 2000 pracuje jako novinář. Když vláda zavřela noviny, kde byl zaměstnaný, začal psát blog. Zároveň působil jako čínský spolupracovník nejdřív pro Washington Post, poté čtyři roky pro New York Times. Získal několik světových novinářských cen i stipendií, například rok studoval na Harvardu. Působí ale například i v porotě blogerských cen BOB´s, které organizuje německá stanice Deutsche Welle (placená vládou zejména pro vysílání v zahraničí).

Nejvíc ze všeho Michaela Antiho dnes fascinuje Twitter. Považuje ho za médium budoucnosti. Jeho texty čte v tuto chvíli 28 tisíc lidí. V miliardové Číně to vypadá jako maličkost, ale tuto službu dnes odhadem používá zatím jen 200 tisíc lidí. Možná proto vláda Twitter zatím spíše ignoruje. Ale další důvod je ten, že krátké texty poletující po Internetu je téměř nemožné kontrolovat a cenzurovat. Snad jen "vypnout" pro čínské uživatele celý Twitter, lépe řečeno jeho webovou stránku, což se v minulosti několikrát stalo. "Ale to nevadí, protože lidé dnes používají Twittter hlavně prostřednictvím aplikací na mobilech. Takže ho vlastně efektivně vypnout nejde," říká Michael.

Zamyslí se. "Vlastně je to poprvé za mnoho tisíc let, kdy mají Číňané k dispozici stoprocentně svobodné médium. Je to pro nás něco úplně nového. A myslím, že to není špatná zkušenost." Pak sáhne do kapsy a začne zase něco ťukat do mobilu. Asi něco nového na Twitter.

Posted via web from Bloger v Berlíně