Cca 78 miliónů

Zapamatováno z předpůlnoční debaty v restauraci. Od nízké sledovanosti třetí řady Vyvolených se po zkratce jménem Tereza Pergnerová řeč rychle stočí na pornografické fotografie celebrit. Kdosi tvrdí, že jistá moderátorka dostala za takové fotografie tři milióny korun. Následují obvyklé úvahy o tom, jestli je to málo, anebo hodně, a zda by to účastníci za peníze také udělali.

Ona (atraktivní a sympatická moderátorka) říká, že za tři sta miliónů klidně. On (mladý a zvídavý reportér) se ptá, jestli za deset miliónů. "To ne," říká rezolutně ona. "Za sto?" Ona odpovídá: "A to asi jo." On se opře o lokty a nakloní se směrem k ní, takže na chvíli připomíná Larryho Kinga. Vystřelí další nelítostnou otázku: "Za padesát?" Ona kroutí hlavou. Ostatní spolustolovníci připomínají diváky na tenise, jak hlavy otáčejí střídavě na ni a na něj. Suma za fotografie končí někde mezi šedesáti a devadesáti milióny. Má intuice i matematické vzdělání mi říkají, že dalšími iteracemi bychom se dostali na sumu kolem 78 miliónů.

Dívám se na ni a v duchu řeším podobný, privátní problém. Kolik by muselo činit mé likvidní jmění, abych byl ochoten tuhle sumu za takové fotografie zaplatit. "Čtyři miliardy," napadá mě suma, na kterou kdysi odhadl časopis Týden majetek Karla Schwarzenberga. Ale to je ta zhýralejší a marnotratnější část mé osobnosti. Ta šetrnější a racionálnější ji hned napomíná: "Nemůžeš takhle utrácet. To by ti dlouho ty čtyři miliardy nevydržely."

Dky vnitřnímu dilematu mi však uniká pokračování sporu u stolu. Ukazuje se, že on zastává z nějakého důvodu mravnější postoj (anebo si uvědomuje, že zmíněné dilema je pro něj ještě mnohonásobně hypotetičtější než pro ni), a rezolutně říká, že by na takové fotografie nepřistoupil za žádné peníze. K němu se přidává další mladá žena, která řekne: "No já bych se takhle nenechala vyfotografovat taky za nic na světě." A přiloží k sobě dlaně a rozevře je, čímž naznačí, v čem spočívá princip takového fotografování.

Ona (atraktivní a sympatická moderátorka) se zarazí. Zopakuje to gesto dlaněmi a řekne: "Jo vy myslíte tyhle fotografie?" Není pravděpodobné, že by až teď, ve svých téměř třiceti letech a před půlnocí v restauraci S. pochopila, v čem spočívají pornografické fotografie. A tak se nejspíš jen zalekla, že by vypadala nemorálněji než ti dva.

Mé vniřní já je uklidněno. "Tak vidíš. Ušetříme," říká jeho marnotratnější část, a ta spořivější ulehčeně odpovídá: "No zaplať pánbůh." Ale pak se zarazí a navzdory tomu, že je tou lepší polovinou, neodpoustí si jízlivost: "A co si myslela? Že dáme 78 miliónů za fotky na občanku?"