Vánoce jsou tady

Svatomartinský sníh je neomylnou předzvěstí předvánoční sezóny. Na Vánocích miluji právě tu dobu, která jim předchází. Zbožňuji komerci, kýčovité Santa Clausy v ulicích, nevkusnou výzdobu, shon, přecpané ulice, svařené víno a pečené kaštany, nekonečné třesení rukou a neupřímné úsměvy ("kdybysme se náhodou neviděli, tak veselé vánoce ..."), večírky, pouliční prodej stromků. Naopak nemám rád tiché rozjímání, přejídání se, nekonečné sváteční dny, příliš mnoho volna, návštěvy příbuzných, silvestrovskou bujarost, novoroční prázdnotu. Chci tím říct, že Vánoce pro mě začínají koncem listopadu a končí někdy kolem šesté nebo sedmé hodiny večer na Štědrý den. Jsem možná divný. Ale jsem moc rád, že už je to zase tady.

(Fotografie pořízené počátkem listopadu v Londýně ukazují, že Vánoce začnou někdy rychleji, než se nadějete, případně než dojdete z jednoho konce Oxford Street na druhý a zase zpátky).