Zeman zase bombardoval. Svými výroky

Móresy Miloše Zemana jsou možná podivínské a rituály kolem návštěv v jeho venkovském bytě komické, ale bývalý premiér už víckrát ukázal, že nikomu nebude dělat ochotného tajtrlíka. Přesvědčil se o tom v minulosti například Jiří Paroubek a teď čerstvě zase odpůrci výstavby amerického radaru.

Iniciativa "Ne základnám" si Zemana pozvala jako mediální eso své kampaně, aby zopakoval svůj už dříve vyřčený odmítavý postoj. To Zeman udělal, vzápětí však dodal, že mnohem lepší než stavět radar by bylo rovnou preventivně bombardovat Irán. Zdůvodnil to tvrzením, že Irán je "teroristická země" a její prezident "šílenec".

Aktivisty tak zjevně uvedl do rozpaků či dokonce zmatku. Se Zemanovými názory na mezinárodní politiku a situaci na Blízkém východě lze polemizovat (a mnozí tak nepochybně učiní), v jistém smyslu se však bývalému premiérovi povedla trefa do černého. Ukázal totiž, že odpor proti radaru je v Česku do značné míry jen špatně maskovaným protiamerikanismem a pacifistickým aktivismem. O něm doslova řekl, že je na něj alergický.

Zeman však pojmenoval i to, o čem zase nechtějí nahlas mluvit stoupenci radaru, totiž že spíš ne Irán je důvodem k budování strategické raketové obrany obava z Ruska. Dojde to každému, kdo se podívá na mapu a bude o případném použití raket či radaru přemýšlet z globální perspektivy. To jen naši, ale i američtí politici tančí kolem tohoto faktu jako medvědi na tenkém ledě.

Předešlá česká vláda jednání s Američany o raketové obraně zcela zatajila, ta současná ho zase zpočátku bagatelizovala slovy, že o nic nejde a že na nějaké radaru v Česku vlastně ani nezáleží. Tenhle opatrnický postoj byl však hodně slabým odrazovým můstkem pro silné argumenty, proč tedy radar vlastně postavit.

Irán představuje v dnešním světě bezprostřední hrozbu, Rusko zase potenciální. Ale jak se blíží prezidentské volby a roste nejistota kolem očekávané Putinovy rošády, je to čím dál víc zřejmé. Zemanův recept zní: Irán bombardovat, Rusy neprovokovat.

Nechme stranou, že obojí jde asi těžko dohromady. Jako už mnohokrát předtím, se Zemanem je snadné nesouhlasit. Či dokonce radost nesouhlasit. Tak jako s každým, kdo umí pojmenovávat věci pravými jmény. A to si naopak zaslouží respekt.