Vyvolat bouřlivou debatu ...

… na Internetu dokáže jen pár témat. Například prezidentské volby (ať už v Česku, nebo v Americe), válka v Iráku … nebo třeba používání středníku. Když minulý týden vyšel v americkém deníku New York Times krátký článek o tomhle interpunkčním znaménku, nikdo nemohl tušit, jakou odezvu to způsobí.

Článek byl o tom, že se středník objevil ve sloganu, který provozovatel newyorského metra umístil na plakáty ve vagónech. Konkrétně šlo o žádost, aby cestující nenechávali přečtené noviny na sedačkách, ale aby je vyhazovali do odpadkových košů. „Prosím vyhoďte je do koše; to bude dobrá zpráva pro všechny.“

Slogan zaujal reportéra New York Times, který vyhledal jeho autora a kontaktoval také specialisty na angličtinu. Všichni s povděkem kvitovali, že středník je ve zmíněném sloganu použit správně. V literatuře, v médiích a v reklamě se totiž prý středníky téměř přestaly používat. Nahradily je tečky nebo čárky, protože všichni experti na styl radí, že věty musí být co nejkratší.

Dlouhá souvětí jsou považována za stylistickou neobratnost. A když je v nich středník, bere se to jako anachronismus. Každý středník totiž může nahradit tečka. To ovšem platí v próze. V akademických textech se dlouhými větami stále píše, a tedy se v nich objevují také středníky. Někteří lidé proto považují správné používání středníků za projev vzdělanosti.

Známým nepřítelem středníků byl spisovatel Kurt Vonnegut, který kdysi poznamenal: „Když se Hemingway zabil, jakoby za svým životem udělal tečku. Stáří je naproti tomu jako středník.“ A jak kdysi napsal spisovatel John Irving, kterého Vonnegut učil na univerzitě, svým studentům říkal: „Nepoužívejte středníky! Jsou to hermafroditní transvestité, kteří neznamenají vůbec nic. Vypovídají o vás jen to, že jste chodili na vysokou."

Jsou středníky opravdu tak protivné a ještě navíc pokrytecké? Článek v New York Times vyvolal nečekanou reakci čtenářů a především blogerů. Všichni začali najednou počítat, kolik středníků ve svých textech v poslední době použili. A kladli sami sobě i svým čtenářům otázku: je tohle znaménko opravdu anachronismus?

Asi ano, protože většina blogerů přiznala, že středníky dělá ve svých větách jen minimálně. Mnozí však s lítostí: a většina z nich aspoň demonstrativně středník ve svých textech o sředníku použila.

Fascinující téma! Už kdysi jsem o středníku sám napsal článek. Odmítl jsem ho jako protivné znaménko, které rytmus textu zpomaluje a navíc je ošklivě asymetrické. Jistě, kdysi dávno v pubertě jsem měl své „sředníkové“ období, kdy jsem středníky umísťoval skoro v každé své větě. Ale netrvalo dlouho: bezy ho vystřídalo období „dvoutečkové“. A jak vidno i z tohoto Notebooku, s dvoutečkami to více či méně táhnu dodnes.

Beru dnes středníky spíš jako matematický nebo technický symbol. Používám je sem tam, když někdy výjimečně programuji nebo třeba upravuji HTML kód. Prohledal jsem své starší texty a nenašel středník ani jeden. Má to však i praktické důvody: když chci napsat středník na klávesnici na svém notebooku, musím ji přepnout z české na anglickou. A to je příliš mnoho práce.

Bylo by mi však líto sředník úplně odepsat. Je škoda, když něco úplně zmizí nebo vyhyne. Hrozí to tomuhle znaménku? Zatím snad ne, vždyť středník je například životně důležitý například ve smajlíku s jedním přimhouřeným okem.

Napište, jak jste na tom se středníky vy. Rád se k tmuto důležitému a strhujícímu tématu vrátím. Proto na závěr nedělám tečku … ale pomyslný středník.

Tečka.