Hledám fanoušky ...

... a to ty "pravé". Tím ovšem mé nároky nekončí. Mých "pravých fanoušků" by mělo být aspoň tisíc. Pak budu "hozenej do klidu" a "za vodou", abych použil populární výrazy českého raného kapitalismu. Ale ne, vážně, bylo by moc hezké, kdyby se pár stovek pošuků zbožňujících mou osobu sešlo. Měl bych po starostech.

Před pár týdny jsem na tomto místě oznámil, že jsem "mikrocelebrita". Článek vzbudil mnoho emocí a inspiroval celou řadu reakcí. Od souhlasných (jedna paní mně napsala, že od léta roku 2005, kdy jsem si pořídil brýle s červenými nožičkami, se jí moc líbím a opravdu mě za mikrocelebritu považuje) přes neutrální (jiný čtenář mi zase sdělil, že mě jednou v centru Prahy poznal, ale že to byl úplně jiný pocit, než kdyby viděl třeba Gotta nebo Bartošku, protože to by mohl aspoň vyprávět v hospodě) až po nesouhlasné (v zásadě tvrdící, že nejsem mikrocelebrita, nýbrž idiot). Děkuji všem. (Těm nesouhlasícím samozřejmě jen formálně, abych dokázal, jak jsem velkorysý a tolerantní. Ve skutečnosti jim přeju, ať je vezme čert.)

Ta důležitá otázka je, jak ze svého statutu mikrocelebrity něco trhnout. Na blogu slavného novináře (a taky blogera a mimochodem i zakladatele kultovního časopisu "digitální éry" Wired) Kevina Kellyho jsem našel zajímavou úvahu. Totiž pokud člověk zabývající se jakoukoliv tvorbou (od plácání soch až po psaní textů) má aspoň tisíc "skutečných fanoušků" (definice: člověk zajímající se a kupující vše, co jeho oblíbenec vytvoří), pak mu to v éře Internetu může zajistit živobytí.

Úvaha je následující: "opravdového fanouška" definuje Kelly tak, že utratí ročně za výtvory svého favorita zhruba tolik peněz, kolik vydělá za jeden den. Předpokládejme, že je to asi sto dolarů. Může to být za samotná díla (knížky, filmy, obrazy, sochy atd...), ale i související „mechandising“ (trička, kravaty či prezervativy s podobiznou autora). Sto krát tisíc je sto tisíc dolarů, tedy suma, která po odečtení nákladů a daní stačí v Americe na pohodlný život. Konec výpočtu.

Při průměrném platu dvacet tisíc korun to v Česku vychází na tisícovku denně. Tisíc krát tisíc je milión, což není špatné, ale protože nejsem nenažraný a mám i pár jiných příjmů, spokojím se s polovinou. Což celkem zásadně mění výchozí úvahu. Aby se mikrocelebrita v Česku uživila, stačí jí pouhá pětistovka "opravdových fanoušků". Částečně je to i tím, že mým oborem je psaní, které je velmi ekonomické vzhledem k nákladům. Sám Kevin Kelly podotýká, že jeho "tisícovka" je jen hrubý odhad: zatímco takovému malíři může stačit pět set fanoušků, potřebuje jich nezávislý filmař aspoň pět tisíc.

Díky Internetu mohou tvůrci komunikovat se svými "opravdovými fanoušky" přímo. Zmiňuje například experiment spisovatele Lawrence Watt-Evanse, který své fanoušky v roce 2004 požádal, aby mu posílali peníze. Když se jich na účtě sešlo 100 dolarů, publikoval na svém webu kapitolu ze svého románu. Každá stovka se rovnala nové kapitole. Podařilo se mu tak publikovat celou knížku: nejdřív online, pak na papíře. Teď už píše druhou.

Zájemci nechť se ozvou, mám pár nápadů v hlavě. A protože dolar klesá, dohodněme se na tisícovce za kapitolu. V té první budou celebrity, násilí i sex. Tak trochu Viewegh a tak trochu Halina Pawlowská. Hlavně rychle pošlete prachy.