Blíží se podzim. Neměla by vláda udělat reklamní kampaň?

Několik týdnů má moje cesta domů vyšší úroveň. Konkrétně o pět, místy i deset centimetrů. To je totiž výška nového asfaltového koberce, který silničáři položili na silnici mezi středočeskými Velkými Popovicemi a Štiřínem.

Důvod je nabíledni. Na státem vlastněném zámku budou probíhat některé akce související s českým předsednictvím EU. Na vymlácené a roky neudržované, byť velmi frekventované silnici by se politikům a úředníkům nepřípustně natřásaly zadnice. Možná to stanoví nějaká euronorma, ale není vyloučeno, že na to čeští koumáci přišli citem.

To je můj důvod, proč mít radost z českého předsednictví. Jiný nepotřebuji. Je mi trochu líto obyvatel jiných obcí, kde se žádné schůze neuskuteční. Stav silnic zvlášť ve středních Čechách je tristní a místy nebezpečný. Ale i zde se mnozí dočkají aspoň asfaltových záplat, a to v rámci hejtmanské kampaně před krajskými volbami.

Podobné vylepšování je sice poněkud potěmkinovský zvyk, ale netřeba nad ním ohrnovat nos. Jeho účelovost nás sice může rozčilovat, v zásadě jde však o dobře vynaložené peníze. Na rozdíl od reklamní kampaně, kterou vláda chystá pro občany. Prý proto, abychom si uvědomili, jak Česko bude v prvním půlroce 2009 důležité.

Nad tím zůstává rozum stát. Že Česko bude předsednickou zemí, se každý dřív nebo později dozví z novin či televizních zpráv. Ale toho se asi vláda právě bojí. Z médií se totiž dozvíme také to, co v rámci svého předsednictví například špatně zorganizuje, co se jí nepovede nebo v čem si udělá ostudu. Proto si radši zaplatí a nechá odvysílat vlastní reklamní klipy.

Cílem každé reklamy je něco prodat. Co budou prodávat hokejista Jaromír Jágr či brankář Petr Čech? Určitě ne samotné předsednictví, to se uskuteční tak jako tak. Vláda k tomu souhlasné mínění veřejnosti nepotřebuje. Vychází nám tedy, že je to reklama na vládu, respektive na tu část politické reprezentace, která je v ní zastoupená. A to se nedělá.

Navíc samotný fakt, že budeme předsednickou zemí, není žádným vítězstvím ani úspěchem. A už vůbec ne této vlády. Země EU se v této roli střídají a na nás v zásadě „přišla řada“. Úspěch bude, až předsednictví absolvujeme se ctí a bez větších problémů. Ale ani pak to nebude na vychvalování v reklamě.

Podle premiéra Topolánka „je důležité, aby lidé pochopili, o co jde.“ Můžeme být tedy zvědavi, jak nám to celebrity vysvětlí. A v této souvislosti se rovněž můžeme dohadovat, proč kromě zmíněných sportovců vláda usiluje o angažování například i režiséra Formana, modelky Herzigové či tenistky Navrátilové.

Ti všichni žijí nebo působí v zahraničí. Jsou chodícími reklamami na individuální talent a schopnosti. Nedostali Oscara ani nevyhráli Wimbledon, protože na ně přišla řada, ale protože byli nejlepší. Osloví reklamami cizince? Asi ano. Ale ty zase to, že se do Česka na půl roku přesune nudné úřadování a schůzování, pravděpodobně nijak zvlášť nedojme.

Scénář klipů je zatím tajný, ovšem tvůrci nás uklidňují, že to bude švanda. Prý ukážeme, že jsme schopni si „ze sebe dělat legraci“. Nevím, moc uklidňující to není. Neukazujeme to v posledních letech často a zadarmo? Musíme k tomu ze bsvých daní ještě financovat kampaň?

Ostatně vláda už peníze podobným způsobem vyhodila. Loni v prosinci stát zaplatil pětadvacet miliónů za kampaň propagující vstup České republiky do schengenského prostoru. Plakáty a inzeráty v novinách ukazovaly mladý pár spící v kupé, do kterého dveřmi nahlíží muž v uniformě s divným úsměvem. A cíl? Informovat lidi, že je na hranicích nebude nikdo kontrolovat. Směšné.

Co bude příště? Reklamní kampaň vlády, která s pýchou v hlase upozorní občany, že po dlouhé zimě přijde jaro? Nedá se to vyloučit. Utrácet peníze tímto způsobem je nevkusné. Tím spíš, že když je opravdu třeba s veřejností komunikovat a něco jí vysvětlit, tak vláda selhává. Stačí se podívat, jak občanům prodávala a prodává americký radar.

Jistě bylo možné ty desítky miliónů utratit lépe. Třeba tak, že by se zmíněná silnice do Štiřína před položením koberce pořádně zfrézovala. Pak by nejen nevznikly nebezpečně vysoké krajnice, ale byla by šance, že hladký koberec přežije více než pár zim. Takto zakryté nerovnosti koberec dřív nebo později roztrhají. Ale to bude za dlouho. Už nebudeme „mozkem Evropy“, ale zase úplně jiným orhánem.

Nikoliv, nemám na mysli srdce.