Dobrou chuť, pokud zrovna obědváte

Dvouhodinové obědy a láhev či dvě dobrého vína? Francouzi dobře vědí, jak si užít života. Ukázali to i americkému blogerovi Michaelu Arringtonovi, který byl jednou z hvězd nedávné pařížské konference Le Web. Moc ho tím však neohromili.

Ne že by jídlo v restauraci s třemi „michelinskými hvězdami“ Američanovi nechutnalo nebo že by si neužil odlehčenou atmosféru. Ale jak řekl na samotné konferenci a později napsal na svém blogu, je to přesně ten důvod, proč všechny velké internetové spůolečnosti sídlí v Americe.

Arrington napsal: „Dvouhodinové obědy jsou skvělé. Ale když se musíte zodpovídat investorům a postarat se o zaměstnance (a také jejich rodiny), pak musíte něco obětovat. Možná je to důvod, proč nejkompetentnější a nejúspěšnější podnikatelé míří tak často do Silicon Valley, kde jsou obklopeni podobně založenými lidmi.“

Je to nadsázka a zjednodušení, pochopitelně. Ale v tom podstatném má Arrington. pravdu. Evropská mentalita je jiná a instituce zvaná „pracovní oběd“ ji přesně symbolizuje. Na takovém obědě lze leccos dohodnout a jistě i „dělat byznys“, ale pokud podnikáte v tak rychlé a konkurenční branži, jako je ta technologická, tak to na úspěch nestačí. Konec konců i investor Gordon Gekko ve slavném filmu Wall Street říkal: „Lunch is for wimps.“ Neboli „oběd je pro poseroutky.“

Atakem pohodového životního stylu (i pracovního rytmu) Arrington píchl do vosího hnízda. A taky naštval organizátory konference, kteří dokonce na webu vyvolali veřejnou debatu, zda má rouhavý glosátor technologického byznysu (na vlivném blogu TechCrunch.com) dostat pozvání i příště. Většina napsala, že nikoliv.

Paradoxem je, že účelem konference bylo představit potenciálně úspěšné internetové projekty začínajících firem (a mimochodem jednou z oceněných byla i česká společnost stojící za projektem Webnode.com). Většina jejich zakladatelů a šéfů asi na dlouhé obědy čas nemá. Ale především potřebují zájem médií a vlivných novinářů, jako je právě Arrington. Pokud by ho organizátoři chtěli „potrestat“ tím, že ho příště nepozvou, porestají především ty, pro které akci pořádají.

Je to hezké téma, takže je škoda, že omezený prostor této glosy neumožňuje nějaké hlubší zamyšlení. A pak taky už musím běžet, mám domluvený oběd.