Nevěry v digitálním věku

Před pár lety mě fascinoval příběh muže, který se rozvedl se svou ženou, protože měla poměr s jiným mužem. Že takových příběhu jsou na světě milióny a není na nich nic fascinujícího?

Obvykle nikoliv. Ale v tomto případě byl milencem nevěrné manželky ... sám manžel.

Možná tušíte, že k něčemu takovému může dojít jen ve virtuálním světě. Přesně tak. Konkrétně šlo o svět zvaný Second Life, ve kterém oba manželé trávili spousty hodin. Každý pod jinou, vymyšlenou identitou. Tak se seznámili, postupně se sblížili a prožili spolu skoro půlroční vášnivý románek. Jen přes Internet, pochopitelně. Pak dostali ten hloupý nápad, že se setkají i v reálném světě, a vzájemně si tak odhalili nevěru.

Ti dva prý žili dlouhé roky v nepodařeném, nenaplňujícím manželství. Až když odložili své skutečné životy a začali žít ty virtuální, tak v sobě vzájemně našli spřízněné duše. Kdyby to nebylo tak bizarní a smutné, mohl by to být vlastně optimistický příběh.

Psychologové tehdy varovali, že vytváření virtuálních identit, často tak odlišných od těch reálných, je temnou budoucností mezilidských vztahů. Ale asi se mýlili. Obliba virtuálních světů klesá, módou se naopak stávají taktvané sociální sítě. Lidé v nich vystupují sami za sebe, nikoliv chráněni anonymními avatary.

Nedávno jsem četl o muži, který se rozvedl se svou ženou, protože měla poměr s jiným mužem. Nebyl jím on sám, ale jeho nejlepší přítel. Prozradily je jejich společné fotografie, které mužův přítel publikoval na svém profilu na Facebooku.

Vypadalo, že se Internet stane místem, kde mnozí z nás budou žít své paralelní životy. Místo toho je dnes nástěnkou, kam jsme dobrovolně pověsili ten svůj jediný, skutečný. Otázka zní, co je lepší.

(Sloupek pro deník Sme).