Zapálené pšouky, Boží existence ... a klíče od zahrádky
Na webu bude už prý brzy celá suma lidského vědění. Blíží se k 99 procentům a chybí jen informace z okrajových oborů. Jak se takové vědění definuje? Určitě to není suma všech informací, které lidé shromáždili a stále shromažďují na Internetu. Například do "vědění" nepochybně nepatří videozáběry lidí, kteří zkoušejí zapalovat své pšouky. Ale jestli jsou hořlavé? To asi do sumy důležitých znalostí shromážděných lidstvem za tisíciletí jeho existence patří.
Teoreticky to znamená, že by pak web měl mít odpověď na každou naši otázku. Už dnes ji často má. Jen vzpomeňte, kdy se vám naposledy stalo, že jste něco potřebovali vědět ... a nenašli jste to na Googlu. Jsem na googlování stále víc závislý. Někdy se přistihnu, že se s někým bavím, on použije nějaké slovo, které neznám ... a já úplně trím tím, že si jeho význam či další podrobnosti nemůžu okamžitě najít. Jsou chvíle, kdy bych chtěl mít Google v hlavě.
Teď v květnu by měla mít premiéru další velká věc, prý jednou možná tak velká, jako je dnes Google. Vyhledávač Wolfram Alpha nebude nabízet internetové odkazy, ale rovnou odpovídat na otázky. Nová služba (zatím zahalená tajemným očekáváním) je dítětem někdejšího dětského génia: Stephen Wolfram absolvoval v sedmnácti Oxford, ve stejné době začal publikovat, o tři roky později získal doktorát v Americe. Pak se věnoval mnohému včetně softwarového byznysu. A teď se coby padesátiletý génius středního věku opět vrací do středu zájmu.
Jak to bude fungovat? Místo klíčových slov napíšete do vyhledávacího řádku přímo otázku. Bud-li jasná a srozumitelná, dostanete na ni odpověď. Je příliš brzy odhadnout, jestli se z takto pojaté služby může stát opravdu užitečný či nepostradatelný nástroj, anebo jen takové orákulum pro pobavení.
Už vidím, jak tisíce chytrolínů budou ťukat lišácké otázky typu: "Jak vznikl vesmír?", případně "Existuje Bůh?", a snažit se tak Wolframův stroj na vědění zavařit. Na to kašlu. Já osobně nutně potřebuju vědět, kam jsem dal klíče od zahrádky na autě. Rád bych ji už konečně odmontoval.
Teoreticky to znamená, že by pak web měl mít odpověď na každou naši otázku. Už dnes ji často má. Jen vzpomeňte, kdy se vám naposledy stalo, že jste něco potřebovali vědět ... a nenašli jste to na Googlu. Jsem na googlování stále víc závislý. Někdy se přistihnu, že se s někým bavím, on použije nějaké slovo, které neznám ... a já úplně trím tím, že si jeho význam či další podrobnosti nemůžu okamžitě najít. Jsou chvíle, kdy bych chtěl mít Google v hlavě.
Teď v květnu by měla mít premiéru další velká věc, prý jednou možná tak velká, jako je dnes Google. Vyhledávač Wolfram Alpha nebude nabízet internetové odkazy, ale rovnou odpovídat na otázky. Nová služba (zatím zahalená tajemným očekáváním) je dítětem někdejšího dětského génia: Stephen Wolfram absolvoval v sedmnácti Oxford, ve stejné době začal publikovat, o tři roky později získal doktorát v Americe. Pak se věnoval mnohému včetně softwarového byznysu. A teď se coby padesátiletý génius středního věku opět vrací do středu zájmu.
Jak to bude fungovat? Místo klíčových slov napíšete do vyhledávacího řádku přímo otázku. Bud-li jasná a srozumitelná, dostanete na ni odpověď. Je příliš brzy odhadnout, jestli se z takto pojaté služby může stát opravdu užitečný či nepostradatelný nástroj, anebo jen takové orákulum pro pobavení.
Už vidím, jak tisíce chytrolínů budou ťukat lišácké otázky typu: "Jak vznikl vesmír?", případně "Existuje Bůh?", a snažit se tak Wolframův stroj na vědění zavařit. Na to kašlu. Já osobně nutně potřebuju vědět, kam jsem dal klíče od zahrádky na autě. Rád bych ji už konečně odmontoval.
Štítky: notebook
Komentáře: 9:
Předpokládám, že jedna z prvních otázek bude "What is the Answer to the Ultimate Question of Life, the Universe, and Everything?".
Odpověď bude pravděpodobně snadná, spíš by mne zajímala odpověd na tu následující otázku... Jen doufám, že (ta odpověď, ne ta otázka) nebude znít "Co dostanete, když vynásobíte šestku devíti?"
To by mne asi mírně zklamalo :)
Těší mě, že žijeme na začátku éry, kdy slova mají ještě svůj původní význam. Googlovat dnes znamená "vyhledat Googlem", ale vzpomeňte na slavný Lux a sloveso luxovat! Tzn. že přestože postupně převáží různé sofistikovanější Wolframy, "wolframovat" asi nebudeme nikdy.
Zpět ke Googlu - mám úplně stejnou úchylku, nejen na úrovni slov, ale i používaných frází. Nedávno jsem si třeba ověřoval jestli "dlouhá, jak polární noc" není příliš velká "fráze" (uznávám, "dlouhá, jak nespavost za polární noci" je lepší), ale našel jsem jenom jeden výskyt, navíc v úžasné holčičí básničce, což mě uklidnilo :-)
Tento komentář byl odstraněn autorem.
"dlouhá, jak polární noc" už má dva výskyty. A zadělává si na další...
Každopádně ta suma lidského vědění z 99 procent je pitomost. Jestli je na internetu 1 procento, tak je to moc.
Kdyby se na internet "pověsil" obsah všech knihoven, tak by se to jistě zlepšilo. Ale tomu prý brání nějaká autorská práva či co. Kniha sice nejde nikde koupit ani jinde sehnat, ale na internet se dát nesmí. Blah!
Jak vznikl Vesmír? To bude snadné...
Ale co takhle: What is the best hotel in Prague?
:-)
zrovinka před pár dny jsem pomocí Google zjišťoval jaký máme rok docela rychle jsem zjistil, že kulatých 5770, s kolegou v zaměstnání jsme věděli jen že je to 5 tisíc a něco a ani jeden jsme přesný datum nevěděli, jen jsme tušili, že je to blíž těm šesti tisícům
A není trapné zabývat se tím, jak nějaká služba nabídne odpověď na vyslovenou či spíš napsanou otázku? Vždyť už jsme mnohem dál... mě ráno přišel e-mail s odpovědí na otázku, kterou si asi položím za padesát let - "co s tím, když nestojí?". Odpověď na zatím nevyslovenou otázku je budoucnost :)
Jsou věci, které na Googlu nenajdete. Na dotaz "rozkvetlá třešeň Praha" nebyl schopen odpovědět ani trochu uspokojivě.
Wolfram Alpha je jistě zajímavý projekt, ale říkám si, jestli je účelné už úplně lidi odnaučit myslet. Dřív se chodilo do knihoven - jsem ráda, že ta doba, kdy to jinak nešlo, se minula s dobou mého studia - dnes se hledá na internetu. Přinejmenším si najdete, kterou knihu si máte jít půjčit od té knihovny. Ale zadat otázku - a hned najít odpověď... Samozřejmě někdy šílím z toho, když základní a primitivní pojem se ne a ne najít, ale zároveň se tak dozvím spoustu věcí, které jsem původně vůbec zjišťovat nechtěla. Někdy se zkrátka "omylem trochu přivzděláme" - a to je fajn. A efektivně vyhledávat, to je někdy umění... vymyslet správná klíčová slova - a selžou-li tak vymyslet nějaká lepší - je určitě dobrý trénink pro mozek, který se jinak snaží ze všech sil zakrnět.
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka