Legrační šumy v kuloárech úřednické vlády

Máme tu novou hádanku. Jak asi Mirek Topolánek charakterizoval v osobním rozhovoru s Jiřím Paroubkem vládu Jana Fischera? Ale nemá cenu to nijak intenzivně zjišťovat, jak známe předsedu ODS, stejně to asi bylo nepublikovatelné prohlášení.

Podstatnější je, že jakési Topolánkovy hulvátské plky vytahuje v nejasné narážce právě Jiří Paroubek. Nemá dost odvahy, aby Topolánka přesně citoval, a tak jen takhle podpásově mlží. Je jako ti lidé, kteří vám s vševědoucím úsměvem tvrdí: "Na toho člověka něco vím, ale nemůžu o tom mluvit". V soukromí je za to můžete nakopak do zadku, v politice jen nanejvýš pokrčit rameny. Zase jsme o patro níž v politické kultuře, ale nikoho to nepřekvapuje, vždyť ten výtah jede dolů už dlouho.

Vše je důsledkem předvolební mikroaféry, že ministr Pecina údajně žádal Mirka Topolánka, aby stáhl trestní oznámení na gorily, které po něm během kampaně házely vajíčka a kameny. Počátkem týdne to publikovaly Lidové noviny. Už to samo o sobě je divná věc. Pecina argumentoval tím, že by pak trestní stíhání mohlo být zastaveno, což by přispělo "hladkému průběhu kampaně" a že by se "celá situace uklidnila".

Argumentaci a osobní angažmá ministra vnitra bychom chápali, kdyby v zemi kvůli incidentu snad hrozily občanské nepokoje a všelidové protesty. Ale voličské obecenstvo by se o Topolánkovo rozmlácené čelo snad ani nemohlo zajímat méně. Od té chvíle, co jsme viděli dotyčné útočníky a noviny v jednom z nich dokonce poznaly zlomželeza od kolotočáže Kočky, je každému jasné, že jde o další z bizarní a bohužel i typicky českých mediálních banalit. Nedovíme se nic, a to dokonce ani to, jestli Topolánka opravdu zasáhl kámen.

Ovšem o to zajímavější jsou průvodní jevy, které nám o stavu politky naopak vypovídají dost. Tak předně: Ministr Pecina je lhář, a to ještě nešikovný. Novináři nejdřív na mikrofon řekl, že Topolákovi volal (Lidové noviny zveřejnily jako důkaz záznam na webu), a pak vydal prohlášení, že se na něj obrátil naopak předseda ODS sám. To přece není jen kosmetický rozdíl!

Pecina je přitom členem úřednické vlády s nejzřetelnějším politickým dresem, a to s logem ČSSD. Ale jestli bral účinkování ve Ficherově družstvu jako trampolínu k politické kariéře, pak mu to zatím nevychází. Sociální demokracie by takovým člověkem na důležitém postu těžko sbírala nějaké body: je mediálně neobratný, v televizi se tváří jako kakabus a v křehkých vztazích mezi ministerstvem a politikou šlape jako slon v porcelánu.

Diví se, že pár týdnů před volbami využije předseda ODS jeho lapsy v předvolebním boji. Prý už s ním „zjevně nemůže otevřeně hovořit“. No, tak tohle by snad došlo každému. A když dostane otázku ve sněmovně, což je jedno z nejběžnějších míst, kde novináři politiky oslovují, tak si ministr Pecina zase stěžuje, že ho „přepadli ve foyer“.

Fischerova vláda pracující především na rozpočtu má samozřejmě mnohem důležitější práci než předvolební pseudoaféry. Ale i tak bychom čekali od úřednického premiéra nějakou silnější odpověď, než že se na to „pana ministra zeptá“. Právě tohle jsme už slyšeli od něj tolikrát, že je to už jako kolovrátek.

Ale nakonec i Topolánek z celé věci vycouval se sklopenýma ušima, to když řekl, že se ke svému rozhovoru nebude vyjadřovat. Prý k tomu nic nemá. To je divné, vzhledem k tomu, že právě on musel na začátku tuhle informaci novinám pustit. Ale třeba se opravdu bojí, že Paroubek začně médiím tlumočit jeho kuloární vejšplechty. Novináři ze seriózního tisku nechť si připraví hodně teček.