Prezident? A Havel, nebo Klaus?

Je to čistě hypotetická otázka, ale je tak zajímavá, že by byla škoda si ji nepoložit. A hlavně si na ni nezkusit odpovědět. Kdyby se prezident vybíral přímou volbou a proti sobě stanuli Havel a Klaus, pro koho byste hlasovali? Druhá otázka je snad ještě zajímavější: Který z těch dvou by dnes v Česku vyhrál?

Nechme stranou politickou realitu. Nespekulujme o tom, jestli je to možné, a zda tento plán někteří politici opravdu nemají. Nebo ho aspoň netestují. Před časem se objevila zpráva, že by Havel mohl být oním Paroubkovým „tajným esem“ v rukávu (bývalý prezident to později popřel), a sociální demokracie v minulých dnech velmi silně rozehrála téma přímé volby.

Bylo by hloupé, kdyby se možnost postavit Havla proti Klausovi v přímé volbě brala jako jen jeden z dalších plánů neschopné opozice překazit na poslední chvíli Klausovo znovuzvolení. Na tématu radaru je vidět, jak se rozhodování o jasném a srozumitelném problému může zamotat, když ho politici „znečistí“ svými pletichami a manévry.

Rozhodování mezi Havlem a Klausem by bylo referendem o devadesátých letech, či lépe řečeno o celém směřování této společnosti po výměně režimu. Ovšem nikoliv primitivním a jednoduchým, jak tomu bylo například v těch zemích, kde proti sobě stanuli zjednodušeně řečeno demokrat a postkomunista. Volba mezi Havlem a Klausem je mnohem delikátnější, a o to těžší, protože ji nemáme usnadněnu žádnými nálepkami.

Tak ji musí i každý vnímat vnitřně. Když nebudeme brát v úvahu fanoušky obou politiků a ty, kteří mají jasno kvůli vyhraněným osobním sympatiím či antipatiím (čili zkrátka některého z těch dvou nesnášejí), pak jistě zbývá mnoho lidí, pro které je volba mezi Havlem a Klausem celým komplexem témat. Týkají se politických názorů, společenských ideálů či lidského stylu. Vzájemně se překrývají a ovlivňují.

Oba jsou rovnocennými soupeři. Není to tak, že by jeden z nich získal voliče svými politickými názory, ale nedostačoval by na toho druhého třeba intelektuálně, vzděláním či zkušenostmi. Je skvělé, že česká politika vůbec disponuje dvěma politiky minimálně evropského formátu.

Havel je levicovým liberálem a Klaus pravicovým konzervativcem. Jejich politické názory se zajímavým způsobem zrcadlí i v jejich charakterech, ale i minulosti. Klaus je víc konformní a pragmatický, Havel zase idealistický a moralizující. Ani jeden z nich nevrací vývoj české společnosti zpátky, ale posouvá ho dopředu. Ovšem každý jinam.

Za Klausova prezidenství jsme uvykli hledět na Havla jako na „zavřenou kapitolu“ české politiky, aspoň v tom aktivním slova smyslu. Teď jakoby se tyhle stránky začaly pootevírat. Máme dnes k dispozici nejrůznější průzkumy: kolik lidí důvěřuje prezidentovi Klausovi, kolik jich před pěti lety důvěřovalo prezidentu Havlovi. Nedávno byly zveřejněny výsledky průzkumu, který se respondetů ptal, zda si přejí setrvání Václava Klause na Hradě. Skončil nerozhodně.

Nic z toho nám neříká, jak by dopadl přímý souboj. Jedno je jisté: že by to byl vzrušující a mimořádný moment. Je to konec konců i zajímavý „myšlenkový experiment“ pro každého, koho baví o politice přemýšlet. Můj tip zní, že by vyhrál těsně Havel. Můj hlas by po dlouhém a těžkém přemýšlení patřil Klausovi. Ale ani jedním si nejsem jistý. A vy?

(publikováno v Reflexu č. 40)