MEDIÁŘ: O Zemanovi (Aha?!), ranních poznámkách a růžovém žurnalismu

Dokumentarista Robert Sedláček představil na festivalu dokumentárních filmů svůj snímek o Miloši Zemanovi. Televizní diváci si budou muset počkat až na konec prosince, kdy by dokument měla odvysílat také Česká televize. Ale už první promítání se neobešlo bez skandálu: autor i hlavní protagonista se zlobí na veřejnoprávní televizi, že z dokumentu bez jejich vědomí vystřihla poděkování Miroslavu Šloufovi. Že by milicionářem prošpikované vedení veřejnoprávní televize nechtělo dráždit své koncesionáře někdejším bolševickým aparátčikem a polistopadovým úspěšným podnikatelem? Asi to tak bude. Cenzorské nůžky se zvlášť dotkly režiséra Sedláčka. Ten deníku MF Dnes řekl, že každý přece ví, že se k někdejšímu premiéru lze dostat jen dvěma způsoby: buď náhodou, anebo díky Šloufovi. To je tedy zajímavé! A člověk by si myslel, že všichni ti reportéři, komentátoři a dokumentaristé, kteří v posledních letech u Zemana na Vysočině natáčeli, se k němu dostali autem po Dé jedničce.

Bude to dva v jednom, anebo jeden ve dvou? Tak nějak lze v marketingové zkratce popsat dilema, které čeká vydavatelství Ringier. Jak známo, Ringier koupil deník Aha, čímž tak definitivně zpacifikoval největšího konkurenta zatím nejčtenějšího českého deníku Blesk. Otázka zní, co bude dál. Spojí vydavatel Blesk a Aha do jednoho titulu, což přeloženo do češtiny znamená, že deník Aha přestane vycházet? Podobně jako už v devadesátých letech Blesk zlikvidoval svého tehdejšího konkurenta deník Expres? Anebo si bude Ringier hýčkat oba tituly, tak jako si například němečtí majitele vydavatelství Mafra hýčkají deníky MF Dnes a Lidové noviny? Odpovědi expertů se různí. Připomeňme, že noviny Aha začaly v roce 2004 vycházet jako bulvární nedělník a od roku 2006 jsou regulérním deníkem. Náklad se od té doby vyšplhal na zhruba 140 tisíc, což je asi třetina nákladu Blesku. Ale i tak se Aha stalo pro Blesk nebezpečným konkurentem. Kolik transakce curyšského vydavatele stála, nebylo zveřejněno, ale mluví se o sumě mezi 300 a 400 milióny korun. To by znamenalo, že by realitní magnát a mimo jiné i vydavatel časopisu Týden Sebastian Pawlowski na svém bulvárním dobrodružství nakonec slušně vydělal. V tom je krása kapitalismu a volného trhu: že každý může zkusit své štěstí. Šéfovi vydavatelství Ringier Michaelu Ringierovi budiž útěchou aspoň to, že mu žilou pustil jeho krajan ze Švýcarska.

Na zasedání Rady Českého rozhlasu ve středu 24. října se podle dostupných informací mluvilo mimo jiné také o ranních poznámkách Ivana Hofmana. Každodenní komentáře někdejšího písničkáře a nyní stáleho spolupracovníka veřejnoprávního rádia mají jak své vášnivé příznivce, tak i odpůrce. Mnozí tvrdí, že je nesmysl, aby měl na jeden z mála čistě komentátorských žánrů ve veřejnoprávním rozhlase monopol jediný autor. Jiní naopak soudí, že Ivan Hofman je typem novináře, který glosování a komentování denních událostí perfektně zvládá. Spekuluje se, že by Hofmanovým poznámkám mohla učinit přítrž nová ředitelka Radiožurnálu Barbora Tachecí. Proč Hofmanovy ranní poznámky přišly na přetřes zrovna nyní, je záhada. Anebo ne? V úterý 23. října vyvolala značné kontroverze Hofmanova poznámka o tom, že autorka románů Harryho Pottera označila ředitele čarodějnické školy za homosexuála. Hofman ve svém komentáři mluví o gayích v nadsázce jako o „teplouších“ a homosexualitu nazývá „sexuální deviací“. Rozhlas zmíněnou poznámku odvysílal pouze jednou, a nikoliv dvakrát jako v ostatní dny. Že by ve veřejnoprávním rozhlase zaúřadovala politická korektnost?

Fotbalová Slávie se sice nedůstojně nechala převálcovat londýnským Arsenalem, ale aspoň porazila britské tajné agenty. Že to nedává smysl? Ale ano. Zápas Ligy mistrů přenášel v Anglii televizní kanál ITV, který se tak pro daný večer stal bezkonkurenčním vítězem britského éteru. Debakl sešívaných Pražanů sledovalo v přímém přenosu v průměru 4,8 miliónu diváků, což odpovídá zhruba 21procentnímu podílu na sledovanosti. Veřejnoprávní televize BBC1 v tu samou dobu vysílala druhý díl celkem už šesté řady seriálu Spooks, česky přeloženo Bubáci nebo Agenti. Seriál popisující peripetie agentů britské tajné služby MI5 sice od devíti sledovalo úctyhodných 5,4 miliónu diváků, ve srovnání s předešlým týdnem však seriál zaznamenal téměž miliónový propad. Nezbývá než doufat, že se výprask českých fotbalistů na britských obrazovkách nebude hned tak opakovat.

Londýnské růžové noviny prožívají růžové časy. Financial Times jsou jediným seriózním deníkem, který v uplynulém období zaznamenal vzestup prodaného nákladu, a to na zhruba 441 tisíc kusů prodaných výtisků. Z toho se asi 142 tisíc prodalo v Británii a v Irsku, 129 tisíc v dalších evropských zemích a 127 tisíc v Americe. Narůst prodeje ekonomického deníku se přičítá finanční krizi spojené především s problémy Northern Rock Bank. V Česku naproti tomu žádné ekonomické obtíže nemáme, a tak prodej Hospodáařských novin stagnuje, nebo spíše klesá. V srpnu se prodalo zhruba 59 tisíc kusů, což je o asi 8 procent méně než v srpnu loňského roku. Uvidíme, jakými čísly se Hospodářky pochlubí za září, a především za říjen, kdy jim na jeden den šéfoval bývalý prezident Václav Havel. A jak prodejem zahýbe velení Václava Klause, který se do šéfredaktorské židle chystá někdy v průběhu listopadu. Na rozdíl od levicového exprezidenta by současný prezident mohl oslovit právě byznysmeny. Pokud je tedy nenaštve. Šance jsou přibližně padesát na padesát.