Vy a vaši "avataři"

Nemůžu se vynadívat na fotky britského fotografa Robbieho Coopera, které dělá už několik let a uspořádal z nich jak samostatnou výstavu, tak knížku (obojí pod názvem Aletr Ego). Nápad je jednoduchý, a proto geniální: fotografuje lidi, kteří "žijí" v různých virtuálních světech (nejčastěji Secon Life), a nabízí pak ke srovnání jejich vizáž "v reálu" s tou "ve virtuálu". Je fascinující, jak se někteří téměř k nerozeznání podobají, a jiní jsou naopak úplně odlišní. Zajímavý výběr fotek zveřejnil letos v červenci New York Times Magazine, a již dříve byly některé k vidění například na webu BBC.

Píšu o tom v Notebooku, který ve čtvrtek vyjde v Reflexu. Opět se mně mimochodem povedla ta věc, že jsem z muže Robbieho Coopera udělal vinou své uspěchanosti a lemplovství ženu Robbie Cooperovou - nevím proč, ale chyby tohoto typu nějak přitahuji. Je to nemilé, a já bych se tentokrát mohl zkusit vylhat tím, že to zas tak velký kiks není, protože pro příznivce virtuálních realit je nejen vzhled, ale i pohlaví často jen velmi přechodnou a nestálou veličinou. Ovšem to by bylo poněkud laciné a průhledné.

Ale zpět ke konfliktu reálného a virtuálního. V posledních dnech jsem se přistihl, že když někoho potkám na ulici, tak si v duchu říkám: "Jak by asi vypadal tvůj virtuální avatar"? Napadlo mě, že by si snad šlo Cooperův nápad vypůjčit a udělat něco podobného v Česku, třeba pro většíčlánek do Reflexu. Najdou se virtuální hráči, kteří se nechají vyfotografovat? A předvedou také - pro srovnání - své avatary? Dejte mi vědět.