Než nastoupíte do vagónu metra ...

... dobře se rozhlédněte, jestli se v něm někde neválí opuštěné zavazadlo. A také se ujistěte, jestli mezi spolucestujícími není nějaký inženýr. Obojí je potenciálně nebezpečné.

V tašce by mohla být časovaná bomba, zatímco inženýři zase bývají častěji než zástupci jiných profesí nebezpečnými extrémisty. Vyplývá to aspoň ze studie dvou oxfordských sociologů, která byla publikována loni v říjnu a vzbudila zaslouženou pozornost. Práce nazvaná "Inženýři Džihádu" vychází ze statistických dat a hledá souvislost mezi inženýrským vzděláním a angažmá v militantních teroristických skupinách.

Profesoři Diego Gambetta a Steffen Hertog zkoumali minulost 404 známých militantních extrémistů ze 31 zemí. Z nich 178 prokazatelně získalo nějaké akademické vzdělání, zdaleka největší podíl však měli absolventi inženýrských oborů. Za ty autoři považují například počítačové odborníky, programátory, elektroinženýry, chemiky nebo třeba architekty. Bylo jich 78, v porovnání s 34 islamisty, 14 lékaři či 12 ekonomy.

Autoři se na začátku ptají: je to tím, že militantní skupiny inženýry častěji a raději rekrutují, protože pak mohou využívat jejich praktických dovedností (například při výrobě bomb)? Anebo je to tím, že lidé inklinující k inženýrským profesím mají sklon k extrémismu nějak zakódován ve svém myšlení?

Chvilka napětí … a ano, kdo dočte devadesátistránkovou studii do konce (anebo kdo ji aspoň tamtéž rychle prolistuje), se dozví, že existuje cosi jako „inženýrský způsob uvažování“, jehož důsledkem je častější zaujímání extrémně konzervativních či náboženských postojů. Autoři zmiňují i další indicie, například výsledek průzkumu, který ukázal, že mezi inženýry ve Spojených státech je mnohem víc lidí hlásících se k pravici než v kterékoliv jiné profesi.

Je to aprílový žert? Tak reagovala většina blogerů, kteří loni zveřejněnou studii komentovali. Odpověď zní: ne, není to žádná legrace, a výsledky této práce už cituje celá řaeda seriózních publikací. Například respektovaný časopis Foreign Policy letos v lednu napsal: "Usáma bin Ládin studoval inženýrství. Stejně jako hlavní únosce z 11. září Mohamed Atta, mozek těchto teroristických útoků Chalid Šejk Mohamed a Ramzi Usef, autor bombového atentátu na Světové obchodní středisko v roce 1993. Vyjímky potvrzující pravidlo? Těžko. Většina důležitých islámských teroristů má kvalitní vzdělání. A podle nového výzkumu z Oxfordské univerzity je většina z nich inženýry."

Mnozí kritici studie reagují popudlivě, jiní se snaží hledat skuliny v její argumentaci. Je jich celá řada: už například v tom, co autoři definují jako "inženýrské" vzdělání. V anglosaských zemích neexistuje na rozdíl od Česka a řady evropských zemí titul inženýr, za "inženýrské" se považují všechny technické směry a obory. Ale těch je tolik a jsou často tak odlišné, že je spojuje jen velmi málo - a je proto těžké mluvit o nějakém "inženýrském způsobu myšlení". Ano, lidé zabývající se technikou mají smysl pro exaktnost, snaží se každý problém vyřešit a krásu hledají v jednoduchosti. Zkratkovitý pohled na tyto paušální vlastnosti může vést k identifikaci jisté podobnosti s uvažováním teroristů. Ale to zní jako příliš velký žert, než abychom to vůbec brali vážně.

Výsledky bizarní studie lze odbýt humorem ("o teroristech bez inženýrského vzdělání nevíme, protože jejich bomby naštěstí nefungují"), ale i tak je těžké se ubránit pocitu nespravedlnosti. Ať chceme nebo nechceme, žijeme v éře inženýrů, z nichž však ani ti nejvýznamnější nikdy neměli takové uznání a prestiž jako třeba slavní vědci nebo umělci. Vlastně je nikdo ani nezná. Inženýři byli vždycky považování za podivíny zalezlé v dílnách nebo u monitorů počítačů. A teď jsou navíc ještě extrémistickými magory.

Hele, až budete dnes odpoledne nastupovat do metra nebo do autobusu, podívejte se, jestli nejedu taky. Jsem inženýr a jsem pěkně vytočenej.