Rozchod na stránkách Wikipedie (a další špinavé prádlo)

Jak se partneři rozcházeli, když ještě neexistoval Internet? Například tak, že on jí řekl, že od ní odchází, a ona pak všechny jeho věci vyházela z okna na ulici. V éře Internetu to ovšem může být ještě dramatičtější, o čemž se letos v březnu přesvědčil zakladatel Wikipedie Jimmy Wales.

Připomeňme, že tato internetová encyklopedie je neziskovým projektem, který se raketově rozvíjí od svého vzniku v roce 2001. Odhaduje se, že za tu dobu vzniklo zhruba deset miliónů hesel ve více než 250 jazycích. Nejvíc pochopitelně v angličtině (téměř čtvrtina), pak následují němčina, francouzština a japonština. Čeština si vzhledem k počtu česky mluvících uživatelů vede slušně a pohybuje se někde na hranici první dvacítky nejužívanějších jazyků.

Wikipedie je založena na tom, že hesla do ní může psát každý. A kdokoliv je může také upravovat nebo přepisovat. Když Wikipedia začínala, mnozí pochybovali, že tenhle systém může někdy fungovat. Kdo někdy navštívil anonymní diskusní fóra nebo četl komentáře na zpravodajských serverech, tak ví, jak je taková sázka na "kolektivní inteligenci" riskantní. Ale vyplatila se.

Jenže Wikipedie není úplně demokratická: nad kvalitou konkrétních hesel bdí dobrovolní "hlídači", kteří disponují většími pravomocemi než běžní uživatelé. V případě problémů mají poslední slovo a mohou některá hesla dokonce i "zamykat". Děje se to často s články o známých osobnostech, zejména politicích.

Dnes patří Wikipedie k nejnavštěvovanějším stránkám světa a je uživateli často hodnocena také jako jedna z nejužitečnějších. Uvádí se, že její obliba přímo souvisí s poklesem zájmu o tištěné encyklopedie i slovníky. Ohrožuje dokonce i pozici slavné Britanniky, která má dlouhou tradici a na které pracují týmy expertů.

Nešťastní jsou z Wikipedie také vědci a zejména pedagogové: ti první bojují se stále rozšířenějším názorem, že by Wikipedie měla být považována za relevantní zdroj informací (kterým ovšem v akademickém smyslu slova není), a pedagogové se zase potýkají s žáky, kteří texty z Wikipedie opisují a vydávají za své vlastní.

Z podobných důvodů má za sebou Wikipedie také celou řadu různých skandálů a aférek. Na řadu celebrit už prasklo, že si svá vlastní hesla sami vylepšují, případně na tuto práci najímají PR agentury. Dělají to i byznysmeni nebo celé firmy. Případně naopak umísťují nepravdivé nebo zavádějící informace do hesel o svých konkurentech. Správci Wikipedie však tvrdí, že se přesto všechno daří problémy zvládat a že procento chyb či falešných informací zůstává dlouhodobě velmi nízké.

Jak to vše souvisí s partnerskými problémy zakladatele Jimmyho Walese? Jednoduše. Wales totiž využil právě svůj vlastní profil na Wkipedii, aby oznámil rozchod s televizní novinářkou Rachel Marsdenovou. S tou měl počátkem roku krátký milostný poměr. Média - zejména ta bulvární a internetová - se jím poměrně intenzivně zabývala. Mimo jiné i proto, že Wales je ženatý, byť s manželkou nežije. "Můj vztah s Rachel Marsdenovou skončil," napsal Wales 1. března na Wkipedii.

Problém byl ovšem jinde: Marsdenová se o konci jejich vztahu nedozvěděla od Walese, ale dočetla se to právě až na Wikipedii. Bylo to pro ni poměrně nepříjemné překvapení, čemuž odpovídala i reakce. Dala totiž Walesovy věci, které si dočasně nechal v jejím newyorském bytě, do aukce na serveru eBay. Konkrétně to bylo tričko a košile.

Doprovodný komentář zněl: "Jmenuji se Rachel a můj (nyní bývalý) přítel, zakladatel Wikipedie Jimmy Wales se se mnou právě rozešel prostřednictvím Wikipedie. Byl to od něj tak noblesní krok, že mě inspiroval k něčemu podobně noblesnímu. Takže prodávám dva kousky oblečení, které si u mě nechal. (...) Oba jsou vyprané v Tide extra, což je mimořádně účinný tekutý prací prášek."

Mardsenová navíc zveřejnila záznamy některých svých internetových konverzací s Walesem. Ten v nich například píše, že pracuje na vývoji vyhledávače, který bude "zabijákem Googlu" a díky kterému si vydělá "na soukromého tryskáče". "To je fajn," odepsala mu Mardsenová. "Tak to budeme mít další místo, kde se budeme moci milovat."

Aféra byla pro Walese nejen osobně trapná, ale oživila již v minulosti diskutované pochyby, zda správci Wikipedie při redigování některých hesel nezneužívají své postavení. Wales a Mardsenová se totiž seznámila právě tak, že si u něj novinářka stěžovala na nepravdy a pomluvy ve svém wikipedickém hesle. Wales ho pak osobně "vylepšoval", a to zřejmě i v době, kdy spolu měli bližší vztah. To je ovšem proti etickému kodexu, který všichni přispěvovatelé musí dodržovat. Základní podmínkou je totiž názorová neutralita a nulová osobní angažovanost.

Jako by toho nebylo málo, počátkem března se v médiích také objevila tvrzení, že Wales si z rozpočtu Wikipedie nechával platit některé soukromé náklady, například cesty po světě nebo luxusní večeře. Na svém webu to napsal jeho bývalý spolupracovník Danny Wool. Výkonná ředitelka Sue Gardnerová se však za zakladatele Wikipedie postavila.

Internetovou encyklopedii spravuje nadace Wikimedia Foundation. Nezisková organizace zaměstává 15 lidí a na letošní rok má plánován rozpočet 4,6 miliónu dolarů. Nic z toho ovšem není běžný příjem z reklamy ani prodeje. Wikipedie je mezi nejnavštěvovanějšími světovými weby asi jediným čistě nekomerčním.

Všechny náklady jsou hrazeny z příspěvků dárců. Těmi jsou v drtivé většině uživatelé. Wikipedie je čas od času vyzve na svých stránkách k zaslání příspěvku. Naposledy se takto podařilo získat téměř půldruhého miliónu od 45 tisíc dárců. Průměrná suma zaslaná na účet tak činila zhruba 30 dolarů. Mezi přispěvateli byli i čeští uživatelé.

Wales zatím veškerou kritiku ustál a zůstává pro fanoušky Wikipedie jakýmsi idolem až hrdinou. Jeho role je spíš neformální než výkonná. Deník New York Times citoval ředitelku Gardnerovou, které prý Wales v žertu řekl, že sám sebe vidí "jako anglickou královnu, která mává davům". To je poměrně přesné.

Wikipedie je na zkomercializovaném webu takovým "ostrůvkem internetového komunismu", protože patří všem a zároveň nikomu, a přesto zatím velmi dobře prosperuje. Široko daleko se nerýsuje žádný konkurent. Firma Google sice loni v prosinci oznámila projekt internetové encyklopedie Knol, která má fungovat podobně jako Wikipedie, ale za správnost a aktuálnost konkrétních hesel budou odpovědní konkrétní a hlavně neanonymní experti.

Mnozí předpovídali, že Google může tímto záměrem Wikipedii ohrozit, ale zatím je v této věci ticho po pěšině. Buď se projekt chystá v naprosté tichosti a utajení, anebo se jeho rozjezd ukázal větším problémem, než si šéfové Googlu mysleli. Wikipedie se tak zatím o své výsadní postavení bát nemusí.

Stejně jako Jimmy Wales, který je paradoxně - coby otec neziskového projektu - jednou z největších celebrit současného internetového byznysu (byl mimo jiné i mezi čestnými hosty Světového ekonomického fóra v Davosu). Jen by si měl dávat pozor, do koho se příště zamiluje.