Na Mexiku v Palladiu

Rozjeden z Londýna a rozdrážděn rafinovaným promotion jsem na oběd vyrazil do nově otevřeného Palladia na Náměstí Republiky. Z kanceláře to mám doslova pár kroků, ale i tak se dá napsat, že je to zatím zbytečná cesta. Většina restaurací je umístěna v horním patře, to však působí dost neutěšeně a nedodělaně.

V podniku plzeňského restauratéra, podle článku v Euru údajně jednoho z největších českých machrů na steaky, to vypadá jako v truhlářské dílně, a sousední mexická restaurace zase ze inzeruje především "omezenou nabídku". Udělal jsem chybu, že jsem si z ní přesto rozhodl vybrat. Začal jsem cibulovou polévkou s rajčaty a burritem, tedy kukuřičnou plackou. V nákupním centru bych však čekal přece jen přátelštější cenu (téměř 80 Kč).

Také ostatní pokrmy na menu byly spíše exkluzivní: ne že by za steak různé kvality bylo přehnané platit kolem 300 korun, správná mexická restaurace má však mít na svém repertoáru také lidovější pokyny, jako jsou nejrůznější tacos, quesadilly a další. Nakonec jsem si z předkrmů vybral salát Desperado (za necelých 130), který měl být kombinací listových salátů, ztraceného vejce a věhlasného salámu Choriso (moc bych za to však nedal, že to byl jen mírně připálený poličan nebo paprikáš). Celkově byl salát mdlé chuti, a můj dojem z něj byl ve vzácném souznění s jeho jménem.

Závěr: hned tak se do Palladia za jídlem nevydám. Vím, že je nefér kritizovat cokoliv v plenkách. Ale stejně tak je nefér lákat reklamou zákazníky někam, kde je to hotové jen tak napůl.