Jsem webový vydavatel. Potvrdila to encyklopedie Britannica

Pamatuju si to jako včera, i když je to už patnáct let. U dveří našeho nového domu zazvonil člověk v obleku. Vyhlédl jsem z okna, změřil si ho a řekl ženě: "Toho tipuju buď na pojištění domácnosti, anebo Svědky Jehovovy." Ale mýlil jsem se. Nabídl nám patnáctisvazkovou Encyklopedii Britanniku.

Řekl, že taková věc by neměla chybět v žádné domácnosti. "Žijeme v době, kdy rozhodují znalosti. A tady jsou všechny," prohlásil a poklepal na úctyhodný komínek knih, které vyndal z cestovního kufru. "A navíc je to krásný kus nábytku," obrátil se s úsměvem na mou ženu. "Vašemu obýváčku bude určitě slušet." Cena byla čtyřicet tisíc korun.

Nemohli jsme tušit, že za dva roky začne revoluce zvaná webový obsah. A už vůbec jsme nemohli tušit, že ještě o pár let později vznikne fenomén jménem Wikipedie, který z tradiční a uznávané instituce Britannica učiní internetového outsidera. Ale i tak jsme tehdy nabídku odmítli, byť nás prodejce upozornil na možnost získat encyklopedii také na splátky. Zdálo se nám to přece jen hodně peněz.

Britannica nikdy neslevila ze svého názoru, že za kvalitní informace je správné chtít peníze. Papírovou edici stále prodává jako "kus nábytku", zájemcům o vědění zase zpřístupňuje svůj obsah za 70 dolarů ročně. Není to mnoho peněz, ale ve srovnání s cenou za Wikipedii je to stále nekonečněkrát víc. A tak zatímco v internetové Britannice si návštěvníci prohlédnou 21 miliónů stránek, na Wikipedii je to 3,8 miliardy. Tedy skoro dvěstěkrát víc.

Zřejmě i proto se Britannika odhodlala k dalšímu vstřícnému kroku. Od minulého týdne nabídla plný přístup zdarma "webovým vydavatelům", a to včetně blogerů. Vyplníte přihlášku, lidé v Britannice údajně ověří, zda opravdu nějaký blog máte, a za pár hodin vám přijde přístupové heslo. Už mi přišlo.

A nejen to, mohu na svém blogu zveřejnit odkaz na libovolné heslo z Britanniky, a to si pak bezplatně může přečíst každý. Fakticky tak Britannika zpřístupňuje svůj obsah bezplatně všem, byť to dělá poněkud záhadně a komplikovaně. Vítám to. Třeba jako o patnáct let opožděné, ale zato definitivní vítězství nad tím chlápkem v obleku.

(Psáno jako sloupek pro slovenský deník Sme).

PS: Jak to funguje? Dejme tomu, že vás zajímá, co Britannica píše o Wikipedii. Za normálních okolností nemáte k plnému znění hesla přístup. Ale když vám dám svůj blogerský link, můžete si ho přečíst: Wikipedia