První SMS

Pamatujete si svou první poslanou esemesku? Tuhle otázku jsem hodil do „éteru“ na svém blogu, když jsem glosoval pozoruhodný fakt, že bývalý americký prezident Bill Clinton poslal svou první textovku až letos v říjnu. Nejvíc lidí odpovědělo, že svou první esemesku poslali svým kamarádům, a byla zhruba s tímto obsahem: „Mám už taky mobil, tak mi můžete volat.“

Svůj první mobil jsem si koupil ještě dřív, než byla služba SMS zprovozněna. Možná proto jsem ji zpočátku nepovažoval za nic důležitého ani zajímavého. Byl jsem příliš fascinován tím, že můžu telefonovat kdykoliv a kdekoliv. Tak proč bych měl někomu psát, když s ním můžu rovnou mluvit?

Jen to dokazuje, jak snadno se člověk mýlí. Z esemesek se stal fenomén přesahující všechny jiné současné technologie. Mobilní telefony jsou dnes mnohem víc rozšířeny než třeba počítače a Internet, a to i v rozvojových zemích. Ročně se ve světě pošle hodně přes bilión textovek. To by vydalo na slušnou řádku knih.

Blíží se patnáctileté výročí první komerčně poslané esemesky, Jejím autorem byl 3. prosince 1992 britský inženýr Neil Papworth a poslal ji nikoliv z mobilu na mobil, ale z počítače na mobil. Byla určena zaměstnanci firmy Vodafone a její obsah byl: „Veselé vánoce!“.

Jak banální! A jakou jsem poslal první esesku já? Je to tak dávno, že si přesně nepamatuji. Ale podobně jako Bill Clinton jsem ji určitě poslal své ženě. Na rozdíl od něj jsem jí však nepřál k narozeninám, ale napsal nejspíš něco ve smyslu: „Přijdu večer později, musíme v redakci něco ddělat.“ A šli jsme s kámoši na pivo, samozřejmě.

(Pravidelný sloupek pro slovenský deník Sme)